Železniční stanice v Českém Šternberku byla vybudována jako malé dvojkolejné nádraží s unifikovanou nádražní budovou, situovanou blíže ke kácovskému zhlaví stanice. Na této straně stanice byly též umístěné kůlny. Opačným směrem od nádražní budovy byly dřevěněné záchody a skladiště s kamennou boční rampou. Možnost nakládky na nádraží pozvedla místní hospodářství, což v okolí Šternberka byla hlavně polnohospodářská produkce, těžba dřeva a místní lom. To mělo zpětnou vazbu v množství přepravovaného zboží. Proto bylo časem rozhodnuto rozšířit kolejiště stanice o další kolej.
Výpravní budova v železniční stanici Hvězdonice byla vybudována v souvislosti se stavbou železniční tratě Kolín–Sázava–Čerčany s odbočkou do Kácova. Stavba tratě začala v srpnu 1899 a již 15. prosince 1900 byl zahájen provoz v úseku Kolín–Nový Dvůr nad Sázavou (dnešní Rataje nad Sázavou předměstí). Po dokončení ocelového mostu přes Sázavu v Ratajích pak byl do provozu předán i zbylý úsek, tedy trať z Čerčan až do Kácova. Na celém úseku byl pravidelný provoz zahájen 6. srpna 1901.
Jílovská železniční stanice byla otevřena dne 22. září 1897, kdy byl zprovozněn úsek z Prosečnice v délce čtyř kilometrů. Předchozí úsek tratě z Čerčan do Prosečnice (dříve Požáry) byl uveden do provozu již 18. ledna 1897. V Jílovém pak trať dočasně končila.
Železniční stanice Kácov leží přibližně uprostřed dnešní trati číslo 212, z Čerčan do Světlé nad Sázavou. Rozhodnutí postavit do Kácova železniční trať padlo koncem 19. století. V první fázi bylo rozhodnuto vybudovat železniční trať z Kolína přes Rataje do Čerčan.
Krhanická železniční stanice byla otevřena dne 18. ledna 1897, kdy byl zprovozněn úsek z Čerčan do Prosečnice (dříve Požáry). Kolejiště stanice bylo v počátcích provozu dvojkolejné. Až později bylo rozšířeno na tříkolejné a též výrazně prodlouženo.