Štola sv. Josefa je jedním z mnoha důlních děl významné části jílovského zlatonosného revíru - Kocourském žilném pásmu. Ve starší literatuře bývá označována štolou svatého Josefa.
Ražba zdejší štoly vedené z údolí Turyňského potoka proběhla v létech 1949-1950 v rámci průzkumu celého jílovského zlatonosného revíru. Ve stejné době byla v západní části Halířů zpřístupněna stará štola ražená směrem na východ z údolí Chotouňského potoka. Zmáhání staré štoly neposkytlo žádné zajímavé výsledky. Nová halířská štola, která svou délkou cca 270 m otevřela celé žilné pásmo, podfárala rozsáhlé povrchové zbytky, možná středověkých prací.
Novorenesanční technická památka byla vystavěna v roce 1917. Stejně jako celý vodovodní systém ji projektoval Jan Vladimír Hráský a byla provedena v eklektickém slohu se secesními prvky. Studna byla v provozu až do 70. let 20. století, kdy byl Benešov napojen na dálkový přivaděč pitné vody z Želivky. Objekt byl v roce 1995 zapsán na Ústřední seznam kulturních památek ČR.