První písemná zmínka v roce 1149
Stavební sloh Renesance
První zpráva o louňovické tvrzi pochází z roku 1598, tedy čtyři roky po smrti Oldřicha Skuhrovského, jež v roce 1566 dostal Louňovice jako svůj dědický díl. Z toho vyplývá, že tvrz byla zbudována mezi léty 1566 a 1598. Po smrti Oldřicha Skuhrovského přechází majetek do rukou jeho nejmladšího syna, Oldřicha Sezimy Skuhrovského, kterému byl v roce 1620 rodový statek za účast na českém stavovském povstání vzat a ponechán jenom ve správě. Navrácen mu byl až roku 1636. V roce 1652 se pak už nemluví o tvrzi, ale o zámku v Louňovicích. Pan Karel Adam Lev z Říčan zdědil Louňovice po smrti své manželky Ludmily Magdaleny rozené Skuhrovské ze Skuhrova v roce 1659.
Přestavba renesanční tvrze se středověkým jádrem tedy pravděpodobně proběhla ve dvou časově nepříliš vzdálených stavebních etapách. V první, někdy mezi léty 1636 – 1652, byla budova výškově sjednocena, dostala novou fasádu s bosovaným vjezdovým portálem a nádvoří bylo uzavřeno po západní straně zdí s bosovaným portálem uprostřed. Ve druhé etapě za pana Říčanského z Říčan v letech 1659 – 1672 byly zbudovány arkády po severní a západní straně nádvoří a provedeny oba ozdobné portály se znakem Říčanských z Říčan, první na východním a druhý na západním konci arkádové chodby v prvním patře. Nádvoří bylo vyrovnáno navážkou a původní portál ve středu západní zdi byl zazděn a ponechána jenom poměrně nízká nika s bosovaným ostěním. Místo něho byly otevřeny dva nové vstupy, v levé a pravé krajní arkádě.
Po smrti Karla Adama Lva z Říčan se staly Louňovice majetkem pražského arcibiskupství. Arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna dal v roce 1675 ozdobit portál zámku svým znakem. Za arcibiskupa knížete Viléma Florentina Salm-Salma byly provedeny úpravy prostor v severovýchodní nárožní části zámku, které se doposud z části zachovaly. Dále provedl některé drobné klasicistní změny v přízemí. Arcibiskup kníže Salm-Salm dal také opravit střechu zámku, přičemž byla šindelová krytina nahrazena pálenou.
Ve vlastnictví arcibiskupství zůstal zámek až do roku 1924, kdy jej při první pozemkové reformě zakoupila TJ Sokol Louňovice pod Blaníkem. V lednu 1974 přejímá bezplatným převodem budovu zámku místní národní výbor, který ji spravuje až do roku 1989, kdy je opět navrácena Sokolu.