Historie světelského zámku sahá až do středověku, kdy Štěpán ze Šternberka nechal roku 1393 vystavět na levém břehu řeky Sázavy gotickou tvrz chráněnou příkopy. V roce 1429 připadlo světelské panství rodu Trčků z Lípy a roku 1567 nechal Burian III. Trčka z Lípy přestavět stávající tvrz na lovecký zámek a to již v renesančním stylu. Z této doby pochází dochovaný latinský nápis, nad portálem na jižním průčelí, který v českém jazyce zní: "Není pokoje na tomto světě, Burian Trčka z Lípy, první komoří císařský, 1567". Trčkové tu sídlili až do roku 1636, kdy byl jejich majetek zkonfiskován a připadl královské komoře. Po třicetileté válce se zde vystřídalo několik majitelů. Důležitým byl od roku 1668 Jan Bartoloměj z Vernieru, neboť světelský zámek rozšířil o dnešní východní křídlo. V roce 1722 se stal zámek majetkem rodu Černínů. František Antonín Černín pokračoval v dalších úpravách zámku v duchu baroka. Východní křídlo bylo obohaceno o sochařskou výzdobu, arkády v prvním patře a rodové erby. Stavební úpravou prošel i zámecký park. Další přestavba proběhla v letech 1774-1775, kdy na zámku působil rod Kolovratů Krakovských. V roce 1809 přestal zámek sloužit svému původnímu účelu, a na nějaký čas se proměnil ve vojenskou nemocnici. Novým majitelem zámku se stal v roce 1817 hrabě František Josef Zichy, který uzavřel zámecké nádvoří a provedl stavební úpravy v empírovém stylu. Rytířský sál a ostatní místnosti v prvním patře nechal vyzdobit štuky. V roce 1821 přešel zámek do majetku rodu Salm-Reifferscheidů. Ti si v roce 1869 přizvali k přestavbě svého sídla vídeňského architekta Svatoše, jehož úkolem bylo upravit zámek s ohledem na původní umělecké slohy. Pouze k západnímu křídlu přistavěl v novorenesančním slohu věžičku, balkon nad hlavním vstupem a na nádvoří nahradil okna řadou arkád. Svatošovou přestavbou tehdy zámek získal svou dnešní podobu. Vznikla jednopatrová historizující budova o čtyřech křídlech, která uzavírají obdélné nádvoří s kašnou. Na stavbě jsou jasné novorenesanční, klasicizující či empírové prvky. Na počátku 20. století se na zámku usídlila Pozemková banka. Brzy na to se zámek stal majetkem továrníka Richarda Morawetza. Ten však musel ještě před válkou opustit Čechy, a tak zámek využila ke svým účelům německá posádka. Od roku 1949 se na zámku usídlila střední zemědělská škola, která zde zůstala až do roku 2011. Nyní je zámek majetkem společnosti Zámek Světlá s.r.o., která památku koupila od města a zpřístupňuje ji veřejnosti.
Zámek ve Světlé nad Sázavou je jednopatrová budova, jejíž čtyři křídla tvoří uzavřené nádvoří. V části severního křídla můžete obdivovat zimní zahradu (oranžérii) s jeskyní a jezírkem, do které lze vstoupit přímo z nádvoří. Na zámek navazuje rozlehlý anglický park s několika rybníky a altány. V roce 2013 zámek ve Světlé nad Sázavou změnil majitele. Hlavním cílem majitelů je záchrana kulturní památky, a proto již v červnu 2014 zámek zpřístupnili veřejnosti.
V pořadí první okruh je věnován Expozici evropského historického skla, kde můžete obdivovat na 1100 skleněných předmětů vytvořených od období baroka až do 20. století. Soubor pochází z unikátní sbírky Umělěckoprůmyslového musea v Praze. V takovém rozsahu zatím nebyl soubor vystaven. Museum zapůjčilo sklo do Světlé, protože v nejbližších letech nebudou jeho vlastní sbírky kvůli rekonstrukci jeho budovy v Praze přístupné. Světelská expozice obsahuje z velké části produkci sklářů z českého území, jsou zde ale zastoupeny i evropské sklárny, ze sousedních zemí, ale také Francie. Součástí Expozice evropského historického skla je Muzeum Světelska. Zajímavá je ale i Expozice historických hodin, obrazů a soch, kde se nachází sto kusů vzácných hodin z období 18. a 19. století. Malí i velcí návštěvníci si mohou prohlédnout Dětské království a okruh „Na Sázavě“, kde se návštěvník seznámí aktivní formou s regionálními posázavskými pověstmi od Eduarda Doubka.
Již nyní si mohou návštěvníci odpočinout v zámecké kavárně Ladurée, která se nachází ve zrenovovaných prostorách v jižním křídle zámku, nebo se přímo na zámku ubytovat v apartmánech.