First mentioned in 1280
Tvrz Kamberk stojí na jihozápadním okraji stejnojmenné obce. Zaujímá nízkou terasu nad Zlatohorským rybníkem, který ji chránil na jižní straně. Havířskou osadu Karrenberg, poprvé zmiňovanou roku 1280 jako majetek Sezimy z Landštejna, založili němečtí kolonisté. To je současně i první zmínka o tamní tvrzi. V držení pánů z Landštejna se kamberské zboží udrželo do r. 1379, kdy přešlo do rukou nižší šlechty. Různé vladycké rodiny vlastnily statek do konce 15. století, kdy přešel do rukou Onšovských z Onšova. Někdy okolo poloviny 15. století kamberská tvrz zpustla a teprve Onšovští ji obnovili. Vlivem příbuzenských svazků prošel Kamberk ještě do poloviny 16. století rukama Škopků z Bílých Otradovic a pánů z Lukavce, kteří zboží vlastnili až do třicetileté války. Tito držitelé tvrz přestavěli renesančně. Jetřichu Adamovi z Lukavce byl Kamberk r. 1623 za účast na stavovském povstání zkonfiskován a prodán do rukou cizí šlechty (Jan Jakub Kalnberk z Kalnberka, páni ze Švendy). R. 1700 statek koupili páni z Küenburgu, kteří jej připojili k Mladé Vožici; kamberská tvrz tím přestala být panským sídlem a od té doby již sloužila jen hospodářským účelům a od konce 18. století jako fara. R. 1869 tvrz vážně poškodil požár; v rámci oprav prováděných r. 1871 pak byla zřejmě odstraněna část původních budov zachycených ještě na I. a II. vojenském mapování. Za komunistického režimu byl v budově bývalé tvrze zřízen obecní byt a došlo k jejímu postupnému úpadku. R. 1998 objekt vyhořel, nový soukromý majitel však brzy přistoupil k jeho obnově.
V současnosti má tvrz podobu dvoukřídlé podsklepené budovy s obvodovými zdmi až 2 m silnými, jejíž zkosené jihovýchodní nároží vystupuje z obrysu stavby; jihozápadní nároží zpevňuje mohutný kamenný pilíř. Rozdílná úroveň terénu umožňuje, aby vnější plášť budovy částečně uzavíral i její suterén, takže při pohledu od jihu se stavba jeví jako patrová. Objekt má vlastní zdroj vody - částečně do skály vylámanou studnu v nádvoří. Rekonstruovat středověkou podobu tvrze je vzhledem k dosud nedostatečnému poznání jejího stavebního vývoje obtížné a jakékoliv názory na ni tak mohou být jen pouhými hypotézami. Zdá se, že kdysi uzavřený, mírně lichoběžný areál obíhal vodou z rybníka napájený příkop, jehož jihovýchodní rameno je v terénu dosud dobře patrné. Výrazně větší hrubost zdiva severního konce východní budovy naznačuje, že tato část byla nejspíš již ve 13. století čtverhrannou obytnou věží. Na západě dnes uzavírá nádvoří obdélná budova se zdmi výrazně slabšími, plnící hospodářskou funkci; vojenské mapování z r. 1764 však zachycuje v těchto místech zeď, která mohla být původní hradbou panského sídla. Zcela odlišná oproti současnému stavu byla i situace na straně severní, kde ještě roku 1836 stávala obdélná, dnes zcela zaniklá budova. V budově tvrze se dochovaly klenuté prostory a částečně do skály zasekaný suterén.