Mezi stroje používané k obléhání hradů patřil prak. Šlo o jednoduché zařízení na principu páky, která se otáčela kolem osy. Prak sloužil k boření dřevěných částí staveb, rozbíjení střech i lehčích kamenných konstrukcí a nakonec i k zapálení objektů. Zatím účelem se vrhaly kameny, kamenné koule, zápalné věnce, zapálené sudy se smolou i soudky naplněné močůvkou, které měly vyvolat u obléhaných infekce. Podle typu konstrukce bylo možné na vzdálenost 100 metrů vrhnout těleso o hmotnosti až 100 kilogramů.