V tomto místě se nacházejí rozsáhlé haldy, které byly zpočátku pokládány za pozůstatky starých důlních prací. Není to však úplně přesně, neboť je patrné, že na rozdíl od starých pinek se zde nenalézají typické trychtýřovité prohlubně. Z charakteru zde deponovaného materiálu lze usuzovat, že jsou to haldy po propírání rudniny. Dobu jejich vzniku lze klást do období středověku.
Materiál byl patrně těžen na severozápadním svahu Roudného, kde vznikl Velký obval. Vytěžená navětralá ruda ze svrchních partií ložiska pak byla drcena a propírána vodou v údolí roudenského potoka. K plavení se používaly dřevěné žlaby, kde se těžké kousky zlata zachytávaly v zarážkách u dna žlabu a lehčí částice byly unášeny dále proudem. Propraný materiál byl pak ukládán na haldy.
K rozmělňování rudy se ve středověku, asi od 13. století používaly kamenné mlýnky na rudu. Jejich žernovy mají charakteristické koncentrické rýhování. Podobné mlýnské kameny byly nalezeny nedaleko od Roudného.
Můžeme odhadnout, že na haldách V Krblinách je uloženo asi 200 000 m3 materiálu.
Co se týče množství zlata získaného během středověku při zpracování tohoto materiálu, hrubé odhady hovoří o cca 1 t zlata, která mohla byt vytěžena.