Jáma Jindřiška byla založena v roce 1894 na severozápadním svahu Roudného, během kutacích prací v období let 1885–1901 sloužila jako hlavní těžní jáma, později jako větrací. Profil šachty
byl 4 x 2 m.
První patro bylo založeno v hloubce 42 m a druhé pak v hloubce 72 m, což odpovídá patru 112 m na šachtě Václav. Šachta Jindřiška byla opatřena těžním strojem o výkonu 15 koňských sil. Zpracování probíhalo na stejném principu jako v později vystavěné budově stoupových úpraven. Získávalo se cca 2,5–3,75 kg zlata za 14 dní.
Po převzetí dolu anglickou společnosti byla úpravna zrušena a šachta Jindřiška sloužila už jen jako větrací jáma. Část budov pak sloužila k ubytování především svobodných dělníků. Říkalo se jí kasárna. Ještě před 2. světovou válkou byla většina budov zbořena. Dnes je patrny velký šachetní obval. Oblasti bývalého odkaliště se dřív říkalo „na žlutých píscích“.
V oblasti šachty Jindřiška stojí rovněž někdejší vila ředitele (čp. 34), která nám dává představu o umístění dalších původních budov. V místě bývalé úpravny se zachoval fundament strojního zařízení. Ohlubeň šachty je zasypána a na povrchu není patrná. Nalézá se po levé straně silnice do Labů.
Vedle silnice stojící budova byla postavena později a nepatří k původním objektům.