Nejvýraznější povrchový útvar na severozápadním svahu vrchu Roudný se nazývá Velký obval nebo také Velká propadlina. Je to prohlubeň o rozměrech cca 150 x 60 m. Východní stěna byla původně 30 m vysoka. Jedná se o rozsáhlé pozůstatky historických důlních činnosti, které jsou situovány v místě, kde ložisko vycházelo k povrchu. Patrně ve středověku vznikl rozsáhlý povrchový odkliz navětralých částí ložiska.
Vytěžený materiál byl odvážen ke zpracování do údolí Roudenského potoka. Po vydobytí svrchních partií se přikročilo k ražbě prvních štol a šachet. Pozůstatky středověkých prací byly později nalezeny při těžbě v 18. století i začátkem 20. století na patře v 60 m. Další rozsáhlé změny následovaly od začátku moderní těžby koncem 19. století a především v období let 1904–1930. Za této éry byla řada starých jam otevírána a zkoumána. Potom sem byla odvážena hlušina a odpadní písky.
K zajímavostem patří, že koncem 19. století přebýval v jedné ze starých středověkých štol, které ústí ve Velkém obvalu, poustevník Zemanek. Zanedlouho po obnovení těžby společnosti Stantien a Becker zemřel a byl pochován ve Šlapánově. Kdysi obnažené stěny Velkého obvalu zarůstají vegetací, přesto jsou patrné zbytky starých dobývek a štol. U severního okraje je patrné zavalené ústí štoly č. 3.