Po převzetí dolu anglickou skupinou v roce 1903 a znovuzahájení těžby se rychle postupovalo do větších hloubek, neboť roudenské rudné těleso spadá šikmo do hloubky. Po rozfárání patra 170 m byla v roce 1905 založena slepá jáma Albert. V roce 1930, kdy byla ukončena těžba, dosáhla šachta Albert hloubky 360 m (počítáno od ohlubně šachty Václav). V období poválečných průzkumů bylo rozhodnuto, že slepá jáma Albert má být proražena k povrchu, neboť jáma Václav (dříve hlavní šachta) byla v té době nesjízdná. S hloubením šachty z povrchu se začalo v roce 1948. Zpočátku byla ražena pouze v profilu komína pro těžní okov a lezné oddělení. Po úplném proražení v létě 1948 byla pak šachta rozšířena na plny profil pro dvě těžní klece a lezné odděleni.