Hvozdění
Naklíčený slad nelze skladovat a vlhké zrno ještě postrádá některé látky ke kvalitnímu vaření piva. Proto se tento zelený slad suší teplým vzduchem ve hvozdech. Tam se vlivem vyšší teploty dále štěpí škrob a některé další látky. Slad se dopraví (nastře) na tzv. lísku, což jsou železné pohyblivé rošty, kterými zespodu proudí sušící vzduch. Světlý slad se suší při
teplotě od 30°C do 80°C. Působením teploty vznikají ve sladu melanoidní látky, které dávají sladu barvu a vůni. Hvozdění trvá dvakrát 24 hodin a vláha klesne v odsušeném sladu asi na 4%.
Odkličování
Po usušení se slad zbavuje kořínků, poškozených zrn a prachu, současně se dochlazuje a potom se skladuje na sladové půdě. Kořínky se odstraňují na odkličovačce (válec se šnekovým hřídelem). Sladový květ, rozdrcený slad a pluchy propadávají perforovaným pláštěm, horní část je odsávána a slad je zbavován prachu a zbytků kořínků. Nejcennějším odpadem je sladový květ. Na 100 kg sladu připadá 4–6 kg sladového květu.
Pivovarský slovník
HVOZD: typická úzká několikapatrová pivovarská stavba zakončená párníkem s otočným krytem (kloboukem pana starého), podle počtu lísek jsou hvozdy jedno, dvou až třílískové
SVINĚ: podlisčí hvozdu, ve kterém procházejí kalofery ohřívající vzduch a do kterého z lísky při obracení propadává sladový květ
ČOUDA: topič na hvozdu