Masopust
Masopust byla pro naše předky oslava hojnosti a příležitost k hodování před 40denním půstem. Slavil se od Tří králů do Popeleční středy a vrcholil na masopustní úterý průvodem obcí. V průvodu nesměly chybět masky klisny, medvěda a žida. Další označení pro masopust je také fašaňk nebo šibřinky. Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu. Proč bychom se hádali, když jsme se tak shledali, poznovu! V dobrém jsme se sešli, rádi jsme se našli pospolu. Dříve než se rozejdeme, ještě k sobě připijeme poznovu!
Velikonoce
Pohanská oslava jara, křesťanský svátek umučení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista i židovský svátek oslavující vyvedení Židů z Egypta, velikonoční zajíček, kraslice a pomlázka. To jsou Velikonoce, všem dobře známé. Víte ale, že křesťanské Velikonoce se slaví 7 týdnů? Začíná se Černou nedělí. Každá další neděle má název dle nějaké události či zvyku. Kýchavá neděle podle řádění moru. O Pražné neděli se jedla pučálka. O Družebné neděli se zvalo na svatbu. O Smrtné neděli se vynášela smrt neboli MORANA. Byla to figurka ze slámy v bílém hávu. S ní děvčata obešla ves, a pak ji utopila ve vodě. Jako náhradu vnášela do vesnice nové léto (zelenou ozdobenou ratolest). Další byla Květná neděle, o té se světily zelené ratolesti. Poslední týden je pašijový. Hrají se hry o umučení Ježíše Krista. Známější je pak Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Hod boží. O Velikonočním pondělí pak vyráží chlapci s pomlázkami na koledu.
Čarodějnice
Původ pálení čarodějnic je v keltském svátku „beltaine“. Slavil se napůl mezi jarní a letní rovnodenností a oslavoval čas plodnosti. Stejně jako dnes se na kopcích pálily ohně s čarodějnicemi. Oheň byl symbolem zmaru, ale i zdaru. Čarodějnice byla zlem, které se muselo upálit. Teprve až ve středověku se čarodějnice začaly spojovat s upalováním žen coby čarodějnic.
Máje
Máje, oslavy jara, se v Lensedlích pořádají každoročně už od roku 1946. Tento svátek asi v polovině května je ve znamení krojovaných tanečníků, klasické dechovky, tančení České besedy, minuty ticha za padlé vojáky a kácení máje. A v posledních letech také každoročního překvapení, ať už v podobě oceňování místních dobrovolných hasičů, českého rekordu v počtu svobodných tanečníků České besedy nebo celkově největšího počtu tanečníků. Bylo nás 344. Z toho 172 dívek a žen oblečených v červené sukni se spodničkami, zástěrce, košili, vestičce a s věnečkem na hlavě. A stejný počet chlapců a mužů ve žlutých kalhotách, košili a vestičce. Společně jsme tancovali Českou besedu, směs lidových písní a tanců. Tato tradice se však udržuje i jinde v Čechách a na Moravě v různých obměnách. Přijďte se podívat na tu naši!
Letnice
Křesťanský svátek slavený 50 dní po Velikonocích. Představuje seslání Ducha svatého na apoštoly po Ježíšově zmrtvýchvstání. Pranostika spojená se svátkem „Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.“
Svatojánská noc
Oslava letního slunovratu z 23. na 24. června. Noc plná kouzel a magie. Se svátkem je spojená např. mandragora, která údajně dovedla přičarovat lásku milované osoby.
Poutě
Původně to byly cesty k poutním místům, která mají náboženský význam. Často byly dlouhé a namáhavé. Pouť křesťané podnikali s cílem očistit se od hříchů. V dnešní době známe spíše poutě spojené s komedianty, kolotoči a zábavou.
Dožínky
Oslava ukončení žní, tedy sklizně obilovin. Dožínky byly symbolem dočasného nadbytku potravin. Slavnostně se odnášel poslední snop z pole nebo se zavěšovaly dožínkové věnce v hospodářství. Oslava byla spojená s hostinou, hudbou a tancem.
Posvícení
Je slavnost spojená se vzpomínkou na posvěcení kostela. Pekly se posvícenské koláče. Vyhlášené byly taneční zábavy.
Dušičky
Památka všech zesnulých, která připadá na 2. listopadu, den po slavnosti Všech svatých. Je zvykem rozsvítit svíčku na rodinném hrobě a položit zde živé květiny. Tato tradice je symbolem víry ve věčný život.
Svatý Mikuláš
Mikuláš z Myry byl proslulý svojí štědrostí. Dnes známe Mikuláše, kterého doprovází anděl a čert večer z 5. na 6. prosince.
Vánoce
Čas čekání na Vánoce je označován jako advent. Začíná 4 týdny před Vánocemi a končí Štědrým večerem 24. prosince. Křesťanské Vánoce začínají dnem narození Ježíše Krista 25. Prosince na Boží hod vánoční. S Vánocemi je spojeno množství místních či národních zvyklostí. U nás je nejrozšířenějším zvykem stavění vánočního stromku, který zdobíme vánočními ozdobami. V českých zemích poprvé vánoční stromek připravil v roce 1812 ředitel Stavovského divadla J. K. Liebich na svém libeňském zámečku.
Víš co je/jsou....
Valpružina noc?
Je to noc, kdy se pálí čarodějnice. Název má podle legendy o putování sv. Filipa a Valburgy.
Jidáše?
Velikonoční pečivo, které se peklo na Zelený čtvrtek a mělo symbolizovat provaz, na kterém se Jidáš oběsil.
Máj?
Velký smrk, kterému se oholí kůra a vršek se ozdobí fáborky. Stojí potom uprostřed vsi.