Jak bakterie čistí vodu
Dřív se voda z kanalizace vypouštěla do potoků a řek. Dokud bylo málo lidí, příroda si se splašky poradila. Jak? „Sežraly“ je bakterie, které jsou všude kolem nás. Podívejte se jak: Lidé a zvířata potřebují potravu a kyslík. Potrava obsahuje organické látky, které jsou složeny hlavně z uhlíku a vodíku. V těle člověka nebo zvířete se kyslík sloučí s těmito látkami - je to vlastně stejná chemická reakce jako při hoření, jen probíhá při nižší teplotě. Při reakci se potrava a kyslík ze vzduchu přemění v oxid uhličitý (CO2) a vodu (H2O). Současně se uvolňuje energie: naše tělo se zahřívá. Bakterie, které čistí splašky, pracují stejně. Ze vzduchu si vezmou kyslík, ze splašků organické látky (fekálie, mýdla a saponáty, nečistoty z mytí a koupání, z nádobí nebo z praní). V těle bakterií se sloučí organické látky s kyslíkem. Přitom vznikne oxid uhličitý a voda, uvolní se teplo.
Kde žije hodně lidí pohromadě, tam vzniká také hodně splašků. Bakterie v potocích a řekách je nestačí rozložit. Řeky páchnou, nemohou v nich žít ryby ani jiní živočichové. Proto je třeba splašky vyčistit, než se dostanou do potoka nebo řeky.
Jaká voda přitéká do čističky
Je to odpadní voda z domácností: z umyvadel, dřezů, van, záchodů, praček a myček nádobí. Jiná voda by v kanalizaci neměla být. Ale většinou se tam po cestě dostává i dešťová a podzemní voda. Proč? Protože kanalizační potrubí není nikdy úplně těsné. Po dešti do potrubí prosakuje tato balastní voda a přitéká do čističky. Kanalizační potrubí má kanalizační šachty, aby se dalo čistit. Těmito šachtami se do potrubí může dostat písek a štěrk.
Nejjednodušší čistírna odpadních vod
Česle - zachytí větší kusy nečistot: hadry, sáčky, kelímky apod. Nečistoty se z česlí stírají velkými hráběmi taženými elektromotorem.
Usazovací nádrž - zde si sedne ke dnu štěrk a písek. Na hladinu také vyplave sražený ztuhlý tuk. Obojí se musí čas od času z nádrže odstraňovat.
Aktivační nádrž- to je nejdůležitější část čističky. Zde žije hodně bakterií, které „požírají“ organické látky. Aby je mohly přeměnit v oxid uhličitý a vodu, potřebují také hodně kyslíku. Proto se do aktivační nádrže fouká hodně vzduchu. Vzduch se rozdělí na množství malých bublinek, aby se dostal ke každé bakterii.
Bakterie při své „práci“ vyrábějí také teplo. Tím si své splašky trochu zahřívají, a díky tomu se také mohou rozmnožovat. Kdyby byly splašky v nádrži studené, bakterie by se tam nerozmnožovaly a časem by vyhynuly.
Dosazovací nádrž - když bakterie vykonají svou práci, zůstane ve vodě ještě hodně nerozpustných látek. Voda je kalná. Proto se z aktivační nádrže přečerpá do dosazovací nádrže, kde se kal nechá pomalu usazovat. Kal ještě obsahuje hodně bakterií. Z horní části této nádrže se voda vede k dalšímu přečištění nebo rovnou do řeky. Ze spodní části se část kalu vrací do aktivační nádrže, aby tam přibylo bakterií.
Kalová nádrž - druhá, hustší část kalu se přepustí do kalové nádrže. Na jejím dně se kal ještě usazuje a houstne. Nakonec se hustý kal odčerpá jinam, vylisuje se z něj voda a zbytek se použije jako hnojivo.
Přečištěná voda obsahuje už jen málo nerozpustných látek a také málo organických látek. Nepoškozuje život v potoce nebo v řece.
Koloběh vody
Voda je pro život nezbytná. Pokrývá velkou část naší planety. Nejvíc je jí v mořích a oceánech. Na pevnině je voda v potocích, řekách, rybnících, jezerech i v půdě, je však také součástí těl živočichů a rostlin.
Vlivem slunečního záření se voda vypařuje z moří i z pevniny. Jak vodní pára stoupá vzhůru, ochlazuje se a sráží na maličké kapičky vody nebo na krystaly ledu. Z malých kapiček vznikají větší, z krystalů ledu vznikají vločky. Voda pak jako déšť, kroupy nebo sníh padá na zemský povrch.
Tam se část vody vsákne do půdy, část se vypaří a zbytek odtéká potoky a řekami do moří. Mezitím ji využijí i rostliny, živočichové a lidé. Voda, kterou využili lidé, by se měla do řek vracet přečištěná.
Víte
• kde se voda v přírodě vyskytuje?
• jak funguje koloběh vody?
• jak bakterie čistí vodu?
• do které nádrže vhánějí dmychadla vzduch a proč?