Zastavení 6 - Myslivost

Dnes je úterý 8. listopadu 1644 a arcivévoda Vilém, aby si trošku povyrazil od války, která sužuje Země koruny české, uspořádal hon na černou zvěř. Pozval i mě. Když byla zhruba polovina honu za námi, byl jsem už příliš unavený a nestačil jsem rychlému tempu mladších mužů. Od skupiny jsem se oddělil a vracel se domů. Počítal jsem s tím, že lovci jsou daleko přede mnou a mně žádné nebezpečí nehrozí. Najednou zazněla rána a já cítil velkou bolest v levé noze. Ukázalo se, že si cestu zkrátil i Franta Randáčků z Bílkovic, který vystřelil na kance, ale trefil mě. Oba jsme byli vedoucím honu pokáráni a poučeni, že žádný střelec nesmí opustit své místo, dokud nezazní konečné zatroubení. Díky této příhodě jsem si uvědomil, jak je důležité znát pravidla a zákony honu.

Myslivost
Lov vznikl v pravěku jako způsob obživy. Ve středověku lovili jen králové a šlechtici, kteří spravovali lovecká území a získali povinnost se o lesy a zvěř starat. Důkazem lovecké kultury novověku je mnoho uměleckých děl. V 19. a 20. století se z pouhého lovu stala myslivost, tedy odborná činnost zaměřená na chov, zvyšování kvality a všestrannou péči o zvěř.
Loví se dvěma základními způsoby. Samostatným lovem je šoulání, kdy myslivec chodí a vyhledává zvěř, nebo čeká na zvěř na posedu. Společný lov – hon – se dělí do několika lečí - území, ve kterých se loví.
Na začátku honu jeho vedoucí zkontroluje lovcům doklady a zbraně a upřesní, jaká zvěř se bude lovit. Na konci honu se dělá slavnostní výřad z ulovené zvěře a vyhlásí se nejúspěšnější lovec – král honu. Pak následuje společenská zábava – poslední leč.
V dávné minulosti byl les téměř všude, ale s rozvojem civilizace se lesy vykácely, aby byly zdrojem světla a tepla. Spotřeba dřeva stoupala, proto se začaly pěstovat rychle rostoucí a lépe zpracovatelné druhy stromů (například smrky). Většina lesních porostů u nás je proto dílem člověka.
Dnes se lesníci snaží vrátit lesu jeho přirozenou podobu, například na Divišovsku vysazují smíšené lesy. Obdivuhodné je, že lesníci nikdy neuvidí výsledky své práce – vzrostlý zdravý stoletý les.