First mentioned in 1356
Správní území obce Ostředek se rozkládá na třech katastrálních územích: Bělčice u Ostředka, Ostředek a Třemošnice o celkové výměře 1296,69 ha. Ve správním území obce jsou tyto místní části: Bělčice, Mžížovice, Ostředek, Třemošnice a Vráž. V obci žije 367 obyvatel (rok 2015).
Název obce pochází z obrazného pojmenování sídliště, které se prý podobalo "ostředku na poli", tj. prostřednímu nejvyššímu místu záhonů. První historické zprávy o Ostředku pocházejí z doby poměrně pozdní. Tak se dozvídáme o Ostředku v historických pramenech až z roku 1356, kdy existovala tvrz, na níž seděl místní vladyka Slávek z Ostředka. Počátkem 15. století patřila k ostředeckému statku už také sousední ves Čakov. Tehdy vlastnil Ostředek loupeživý rytíř Mikuláš Zúl z Ostředka, který byl jako zemský škůdce v roce 1404 popraven v Praze a rozsáhlý uloupený majetek, který zahrnoval nedaleké hrady Čejchanov, Stará Dubá a městečko Divišov, byl králem Václavem IV. konfiskován. V roce 1454 spadl jako odúmrť po Magdaleně, vdově po Václavu Koláčkovi z Okovic, na panovníka, jenž daroval celý statek, tj. tvrz Ostředek se vsí a ves Čakov, Habartovi z Čeňovic. V první polovině 16. století seděli na ostředecké tvrzi Slavíkovci ze Slavíkova. Jan Vilém Mladota ze Solopisk, manžel majitelky Ostředka Zuzany, zanechal po sobě v Ostředku památku přístavbou barokní kaple k západnímu průčelí zámečku. V roce 1765 ji řádoví majitelé přestavěli. Interiér bohatě vyzdobil pražský sochař Antonín Krohn, žák a pokračovatel sochaře Ignáce Platzera.
Od konce 19. století se stával Ostředek veřejnosti stále známější jako rodiště básníka Svatopluka Čecha. Proto dal v roce 1898 majitel zámku hrabě Valdštejn vhodně upravit básníkovu rodnou světničku. Stala se potom cílem četných návštěv Čechových čtenářů. V letech 1911 a 1912 se konaly v Ostředku Čechovy slavnosti.
Erb
Ve stříbrném štítě pod modrou hlavou s pěti stříbrnými hvězdami modrý prázdný kotouč postrkaný dvanácti do oblouku zahnutými pery, střídavě červenými a modrými. Figura v podobě kotouče postrkaného ptačími pery (brky) představuje obecně srozumitelný symbol spisovatelů a připomíná slavného ostředeckého rodáka, spisovatele Svatopluka Čecha, který se narodil na zdejším zámku v roce 1846 v rodině správce statku. Figura prázdného kotouče, tedy vizuálně kruhu se středem připomíná název obce vzniklý jako obrazné vyjádření polohy obce v krajině připomínající tzv. ostředek na poli. Pětice šestihrotých hvězd (umístěných v tzv. hlavě štítu) je atributem sv. Jana Nepomuckého, českého národního světce, jemuž je zasvěcena ostředecká zámecká kaple. Počtem komponentů tento figurální motiv navíc vystihuje počet místních částí obce, jimiž jsou Bělčice, Mžížovice, Ostředek, Třemošnice a Vráž.
Zámek s kaplí v Ostředku
Barokní stavba s kaplí sv. Jana Nepomuckého z roku 1741 vznikla na místě původní tvrze ze 14. století. Je to patrová obdélníková stavba s kaplí, ve které je umístěna socha Čechie vystavovaná na světové výstavě Expo v Montrealu. V roce 1846 se zde narodil spisovatel Svatopluk Čech. Návštěvníci si mohou prohlédnout jeho rodnou světničku se stálou expozicí o jeho životě a díle, kterou Ostředečtí zřídili v roce 1898. A v roce 1921 byla nad hlavním vchodem do zámku odhalena pamětní deska od Josefa Kadlece. Zámek, který vlastní Pechovi, slouží jako léčebna pro osoby postižené Alzheimerovou chorobou. V letech 2011 až 2013 proběhla v zámecké kapli rozsáhlá rekonstrukce.
Ostředecká sklárna
Sklářský průmysl v Ostředku se odehrával na ostředeckém statku, kde prožil dvě oddělená údobí své činnosti. První bylo v 18. století, druhé ve století následujícím. V roce 1717 zjistila visitační komise zemského katastru, že na statku je skelná huť, zřízená před dvěma lety, tedy roku 1715. Tehdy však se v ní už čtvrt roku nepracovalo pro nedostatek palivového dřeva i potřebných sklářských surovin. Když po letech v lesích opět dřevo dorostlo, byla na statku postavena další nová huť, blíže k lesům. Nová kapitola dějin výroby skla na ostředeckém statku začala koncem 20. let 19. století. To už byl Ostředek opět v soukromém majetku, na místa příslušníků feudální šlechty však i tady už nastoupili příslušníci zámožné buržoazie. V roce 1819 koupil Ostředek ve veřejné dražbě chlumecký poštmistr Alois Zubatý. Podnikavý majitel se opět chtěl zbavit přebytečného dřeva, pro něž nalézal odbyt jen s obtížemi. Protože státní správa v té době již dbala na to, aby vznikem nových skláren nebyly lesy ohroženy, musel Zubatý prokázat, že nejde o novou huť, ale vlastně jen o obnovu někdejšího provozu. Od roku 1830 měl huť v nájmu František Kavalír, zakladatel sázavských skláren Kavalier. V huti se vyrábělo duté sklo, které se vozilo na trhy do okolí, hlavně však do Prahy, část se ho dopravovala až na Českolipsko. Sklářská konjunktura však netrvala dlouho ani v ostředecké huti. Už počátkem 50. let před minulého století prožívaly české sklárny novou odbytovou krizi, která měla nepříznivý dopad zejména tam, kde hutě zůstávaly odkázány na dřevové palivo, jehož cena stále rostla. Nedostatek levného palivového dřeva způsobil, že huť přestala pracovat. Budovy někdejší sklárny byly zbořeny po roce 1891. Dnes jenom něco střepů a zlomky hutních pánví, nalezené na místě sklárny, připomínají zajímavou sklářskou výrobu v Ostředku.