|
Příprava českého povstání |
1547
1575
1609
|
první neúspěšný pokus Čechů o odboj
Císař Maxmilián neuznal Českou konfesi
Majestát Rudolfa II.
za náboženskou svobodu |
|
Česká válka
1618 - 1620 |
1618
1620
1621
1627 |
3. pražská defenestrace
Bitva na Bílé hoře
Poprava 27 českých pánů
na Staroměstském náměstí
obnovené zřízení zemské |
|
Falcká válka
1620 - 1623 |
|
Fridrich Falcký + Slezsko + Sedmihradsko
× Maxmilián Bavorský + Ferdinand II. |
|
Dánská válka
1625 - 1629 |
1626
1629
|
Dánsko + Anglie + Nizozemí
× Albrecht z Valdštejna
Bitva u Dessavy - porážka protestantů
restituční edikt |
|
Švédská válka
1630 - 1635 |
1631
1632
1634
|
Švédsko × Albrecht z Valdštejna
Bitva u Breitenfeldu - výhra Švédů
Bitva u Lützenu
Bitva u Nördlingenu - porážka Švédů |
|
Švédsko
-francouzská válka
1635 - 1648 |
1645
1645
1648
|
Švédsko + Francie
Bitva u Jankova
Bitva o Prahu - porážka Švédů
Vestfálský mír |
Wedgwoodová (anglická historička): „Třicetiletá válka...byla absolutní katastrofou, protože nebyla nijak nutná a na jejím konci nebylo prosazeno žádné právo. Nevyřešila žádný z problémů. Morálně škodlivá, hospodářsky ničivá, společensky degradující, ve svých příčinách nestálá, ve svých výsledcích marná zůstává tato válka vynikajícím příkladem nesmyslného konfliktu v evropských dějinách.“
1. fáze (l618 – 1620) - české stavovské povstání
2. fáze (1621 – 1623) – válka o Falc. O Horní a Dolní Falc Fridrich přišel.
3. fáze (1625 – 1629) – válka dánská. Vojenská koaloce v čeles dánským králem Kristiánem se pokusila dobýt severoněmecká přímořská území, zejména území mezi Veserou a Labem. Plány Dánů zmařil habsburský vojevůdce Albrecht z Valdštejna a sám stanul na pobřeží Severního moře a Baltu.
Vrcholná etapa Albrechta z Valdštejna, který byl zavražděn za údajnou zradu.
4. fáze (1630 – 1634) – válka švédská, zvaná též válka švédsko-francouzská.
Konflikt se rozrostl do největších územních a likvidačních rozměrů. Na začátku byla ofenziva švédského krále Gustava II. Adolfa, který však na podzim roku 1632 padl v bitvě u Lützenu.
5. fáze (1634 – 1648) – pokračování války – výsledek pouze vylidnění a poničení nejcivilizovanějších částí Evropy.
Celá střední Evropa válkou krutě trpěla, žoldnéřská vojska obou stran bezohledně drancovala Evropu, žádná z válčících mocností nemohla rozhodnout ve svůj prospěch, všeobecná vyčerpanost a mnohé vnitropolitické potíže donutily státy k jednání o míru. Jednání probíhala od roku 1641 na několika diplomatických frontách – určité podoby nabyly rozhovory od konce roku 1644, kdy se scházely oficiální delegace ve vestfálských městech Münsteru a Osnabrüku.
24.října 1648 – podepsaly mocnosti v Münsteru a Osnabrüku mírové smlouvy – tzv. vestfálský mír.
Význam:
- 30.válka – první celoevropský konflikt
- neodstranila hluboké mocenské rozpory
- definitivně ztroskotaly plány na habsburskou hegemonii v Evropě
- Španělsko ztratilo velmocenské postavení
- Vestfálský mír potvrdil suverenitu Nizozemí, kde zvítězila buržoázní revoluce
- Velmocenské postavení si vydobyly Francie a Švédsko
- Habsburkové naproti tomu výrazně posílili svou moc ve střední Evropě a císař měl volnou ruku při uspořádání politických poměrů