Vložením fotografie a jejím odesláním souhlasíte s jejím zveřejněním na těchto stránkách. Provozovatel si vyhrazuje právo na nezveřejnění fotografií.
Kostel sv. Havla byl postaven okolo roku 1220. Orientovaná drobná stavba z lámaného bělošedého vápence, vynikající líbeznou úměrností, byla upravena goticky v XIV. století, kdy bylo ke starší románské lodi přistavěno polygonální kněžiště. Roku 1858 byla celá stavba opravena. Roku 1865 byly symmetricky po obou stranách presbytáře přistavěny panská oratoř a sakristie. V průčelí je čtvercová věž, jejíž spodní kobce byl upraven roku 1858 vchod, má 3 patra a je přikryta gotickou, plechem pobitou střechou z téhož roku.
Stavební historie
Kostel sv. Havla v Ratměřicích je původně románský, snad z 1. čtvrtiny 13. století. V této době vznikla nejstarší část kostela - loď a spodní část věže. V 2. polovině 14. století bylo přistaveno polygonální kněžiště s opěráky. Kněžiště je zastropeno gotickou žebrovou klenbou a jeho okna jsou zdobena dodnes zachovanými kružbami. Z tohoto období pochází také profilovaný vstupní gotický portálek z červeného pískovce v jižní stěně lodi. Z období gotické přestavby se rovněž zachoval krov nad presbytářem. Stromy, ze kterých byly jeho prvky tesány, byly podle dendrochronologického průzkumu káceny v roce 1406.
V závěru třicetileté války, v průběhu bitvy u Jankova, byly Ratměřice, včetně budovy kostela, zničeny. Záznamy o jeho opětovné obnově jsou až z druhé poloviny 17. století, kdy se stal filiálním a kdy sem byl přenesen, neznámo odkud, současný oltář. Dnešní plochý dřevěný strop nad lodí je podle dendrochronologického datování z roku 1727. Z tohoto období, kdy došlo patrně k obnově lodi, pochází rovněž dnešní podoba kruchty, včetně bohatých dřevořezeb na jejím parapetu. Dřevěné konstrukce ve věži byly průzkumem zařazeny do roku 1770. Původní zvon, který byl do zvonové stolice zavěšen, byl odlit v roce 1768 (do dnešních dob se však nezachoval). Velkými novogotickými úpravami kostel prošel v době, kdy panství patřilo hraběcímu rodu Chotků. V roce 1830 byl zřízen nový krov nad lodí. V roce 1858 byla zbořena ohradní zeď kostela a v okolí kostela byly provedeny parkové úpravy. V této době dostala svou současnou podobu věž kostela, její střecha byla zvýšena o nástavbu štíhlé věžičky a byl novogoticky upraven portál vstupu do kostela. V roce 1865 byl kostel rozšířen o novogotické přístavky sakristie a oratoře.
Popis stavby
Kostel je jednolodní, s obdélnou lodí a s polygonálním presbytářem s opěráky krytými prejzovými stříškami. Presbytář je sklenut paprsčitou žebrovou klenbou s klínovými vyžlabenými žebry, která dosedají na drobné kuželové konzolky. Velký terčový svorník je zcela nečleněný. Triumfální oblouk mírně navýšeného kněžiště je hrotitý. Loď je plochostropá. K oběma bokům kněžiště se pojí shodné čtvercové přístavky s výrazně okosenými rohy, z nichž severní je sakristií a jižní panskou oratoří. Sakristie je do lodi otevřena obdélným vchodem se široce otevřenou špaletou, oratoř širokým oknem s dřevěnou kružbou v záklenku. Na západě k lodi přiléhá hranolová věž s pseudogotickým vstupním portálem s hrotitě zaklenutým tympanonem. V tympanonu se nachází reliéfní poprsí žehnajícího Krista lemované trojlaločnou kružbou. Střecha věže je jehlanová, zakončená úhlopříčně zakončenou čtyřbokou lucernou s ostře hrotitou stříškou. Podvěží je sklenuto plackovou klenbou. Presbytář je osvětlen třemi hrotitými okny, z nichž prostřední je zdola zkráceno. V záklencích jsou zbytky původních gotických kružeb s čtyř nebo pětilisem v závěru, střední pruhy jsou vylámány. Okna v lodi jsou půlkruhově ukončená. V jižní stěně lodi je boční vstup s gotickým portálem. Ostatní dveře v kostele jsou pseudogotické. Vydutá kruchta má dřevěnou poprsnici s bohatě řezaným akantovým ornamentem z počátku 18. století, podklenuta je valenou segmentovou klenbou. Vnější i vnitřní povrchy stěn jsou hladké, nečleněné. Podlahy jsou z pískovcových desek, v přístavcích novodobé.
Nejhodnotnější nálezy
V interiéru kostela byl na výmalbách a omítkách proveden informativní restaurátorský průzkum. Účelem tohoto průzkumu bylo zjištění, zda se v interiéru kostela nachází historické omítky, popřípadě malby. V lodi a presbytáři kostela se v nejspodnější vrstvě zachovaly hodnotné gotické omítky, které jsou po obou stranách vítězného oblouku pokryty gotickou malbou. Dále byla při průzkumu nalezena hodnotná historická šablonová výzdoba, která byla provedena hlinkou a byla zhotovena pravděpodobně v druhé polovině 19. století. Velmi cenný je původní gotický krov nad presbytářem, který je datován do r. 1406. Hodnotná je rovněž srubová konstrukce ve věži a zvonová stolice, které byly dendrochronologicky datovány do roku 1770.
Seznam movitých kulturních památek:
Mobiliář kostela je slohově nesourodý. Z 2. poloviny 17. století pochází raně barokní hlavní oltář, který byl údajně přenesen z jiného kostela. Sestává ze zděné hranolové menzy a dřevěného dvouetážového retabula flankovaného sloupy s tordovanými dříky ovíjenými pestře polychromovanými výhony vinné révy. První etáži předstupuje chrámový baldachýn sloužící k vystavení monstrance s Nejsvětější svátostí. Obraz zachycující andělskou adoraci patrona kostela sv. Havla, byl snad v ploše druhé etáže umístěn dodatečně. Po jeho stranách stojí na konzolách sochy apoštolů sv. Petra a Pavla. Barokní, i když až z doby kolem roku 1730 jsou také jednomanuálové varhany o šesti rejstřících. Řezba na parapetu kruchty - širokolistý akant propletený vrapovanou páskou na první pohled působí jako práce z počátku 18. století, pravděpodobně však je až dílem úpravy interiéru, která proběhla v letech 1858-1865 v rámci celkové opravy kostela. V oválném medailonu situovaném ve středu řezby a dekorovaném hraběcí korunkou byl původně vymalován znak tehdejšího majitele panství a štědrého mecenáše kostela - hraběte Otto Chotka z Vojnína. V SV koutu lodi stojí socha českého patrona a strážce zpovědního tajemství sv. Jana Nepomuckého, novodobě polychromovaná dřevožezba asi z poloviny 19. století zachycuje světce v tradičním, výrazem v podstatě ještě pozdně barokním, kompozičním schématu. Socha Panny Marie Lurdské, stojící na konzole na J čele lodi, je signovaným dílem pražského sochaře a řezbáře Josefa Krejčíka (1855-1913), do kostela jí věnoval "jistý hospodář z Hrzína". K inventáři kostela patří také kalich z 1. poloviny 17. století, dva renesanční bronzové svícny a soubor cínových svícnů pocházejících z počátku 18. století. Mezi nimi v\nikají dva svícny, jejichž základnu zdobí reliéf s vyobrazením světců. Svícny jsou uloženy v církevních depozitářích.
Eine angenehme Gastfreundlichkeit in einer dörflichen Atmosphäre zwischen Feldern, Wiesen, Wäldern und Fischteichen finden Sie in der Pension Český Dvůr, die Sie zu Kurzzeit- und längeren Aufenthalten in 2- und 3-Bett-Zimmern einlädt, die mit einer Dusche, WC, einige auch mit Fernsehen und Telefon ausgestattet sind. Der Pensionsbetrieb und die Möglichkeit des Reitens sind ganzjährig.