Foto hinzufügenZusammenhängende Fotos (0)
Zu diesem Denkmal liegen uns keine zusammenhängenden Bilder vor. Es würde uns freuen, wenn Sie hier ein Bild hinzufügen würden.
Hrad Stajice byl na vrcholu kopce Stejc (466 m n.m.) mezi obcemi Maršovice a Zderadice založen rytířským rodem pánů ze Stajic někdy během první poloviny 14. století. Rytířové ze Stajic jsou příbuzní Drslaviců. Roku 1348 je v listině Karla IV. zmiňován první doložený majitel hradu Jindřich ze Stajic. Po něm vlastní hrad jeho synové - Přibík a Bernard. První zmínka o obou je z roku 1364. Přibík v roce 1388 prodává dvůr kmecí v Homolové Lhotě Hynku Drbalovi z Neveklova. Poslední zmínka o něm je pak z roku 1391. Na přelomu 14. a 15. století je doloženo hned několik členů rytířského rodu ze Stajic - Ješek Stajička (slouží v roce 1393 Rožmberkům), Přibík Stajička či jistý Albera – nikdo z nich však hrad nedrží. Poslední z rodu ze Stajic je v roce 1454 připomínán Jindřich.
Od konce 14. století jsou Stajice sídlem lapků. V roce 1406 je hrad obsazen posádkou hejtmana Mutiny. Oddíl najatý Herbartem z Kolovrat na Ročově a lehnickým purkrabím Petříkem měl škodit nedalekému zboží jihočeských Rožmberků. Definitivně pak vzal hrad za své během nepokojů za vlády Jiříka z Poděbrad. Rožmberští vojáci jej v roce 1467 dobyli napodruhé a od té doby hrad zůstal opuštěný. Jakékoliv písemné zmínky o něm chybí. Až v roce 1542 postupuje Aleš Karlík z Nežetic k vyrovnání svého dluhu Ludmile Karlíkové z Vítěněvsi svůj zděděný majetek: pustý hrad Stajice, tvrz a poplužní dvůr ve Zderadicích a části obcí Libeč a Řehovice. Ve smlouvě je hrad uváděn již jako pustý. Dalším majitelem Stajic se stává Jan Kosohorský z Říčan na Maršovicích. Od té chvíle je osud Stajic spojen s vlastníky Maršovic.
Hrad byl dvojdílný. Krom východní strany, kde pata svahu končí hluboko pod hradním jádrem, byl obehnán valem a příkopem. Val je dnes na západní straně dvakrát přerušen. Severnější přerušení valu bylo zřejmě vstupem do hradu. Hruškovitá část areálu na severu vykazuje fragmentární zbytky obdelníkové stavby. V druhé o něco jižněji a výše položené části bývalého hradu jsou zbytky objektu zasekaného do skály. Existuje hypotéza, že se jedná o pozůstatky čtverhranné věže. V jižním svahu, několik metrů pod jádrem hradu, byl lokalizován další objekt zasekaný do skály, dnes je však z velké části zavalen. Možná šlo o nádrž na vodu. Na jihovýchodní patě celé skalní homole pak lze uvažovat o další blíže nespecifikované stavbě.
Na hradě bylo učiněno několik archeologických nálezů. Mezi nalezené a dnes ztracené předměty patří velký středověký klíč, pečetidla Beneška ze Stajic a Hanuše z Maršovic. V polovině sedmdesátých let minulého století prováděl na hradě povrchový průzkum archeolog Tomáš Durdík, o dvacet let později zde prováděli obdobné práce členové Vlastivědného klubu Šternberk. Nalezené předměty lze datovat do poloviny 14. a počátku 15. století. V současné době veškeré zdivo zakryla hlína a bujná vegetace. Místo, kde hrad stával, připomínají pouze terénní nerovnosti a valy.