Život v řece
V kapce říční vody najdeme jak rostliny, tak i živočichy. Z rostlinné říše to jsou řasy, rozsivky a sinice. Z živočišné říše můžeme v kapce najít prvoky (trepky, měňavky),
korýše (buchanky, perloočky, vířníky), larvy komárů a pakomárů. Toto společenstvo plovoucích a vznášejících se mikroorganismů nazýváme plankton.
Co je to bentos
Živočišné a rostlinné organismy obývající říční dno a ponořené části rostlin od břežní linie až do největší hloubky se nazývají bentos. Najdeme zde žahavé nezmary, mechovky, mákovky, drobné korýše (berušku a blešivce). Také sem řadíme mlže-škeble (velevruba,
hrachovku, škebli říční), plže (kamomila, plovatku, okružáka), kroužkovce (pijavici lékařskou a koňskou, chobotnatku rybí, nitěnky). Velkou část bentosu tvoří larvy hmyzu, např. jepic, chrostíků a pošvatek.
Ryby
V Sázavě žije 36 druhů ryb. Základními lovnými rybami jsou kapr, lín, parma, jelec, bolen, štika, candát, plotice, cejn, úhoř a sumec.
Ptáci
Z ptactva zde žijí ledňáček říční, volavka popelavá a stříbřitá, kormorán, občas sem zavítá orel mořský a orlovec říční. Největšího rozšíření dosahuje kachna divoká, která zde zůstává celý rok a v zimě na volné vodě není zvláštností vidět hejna o 100 i více kusech. Z ostatních kachen se objeví zrzohlávka, polák velký a hohol severní. Na zimu se na Sázavu stahuje také labuť bílá, která zde ještě před 25 lety byla naprostou vzácností.
Savci
Ze čtyřnohých lovců jsou zde vydra říční a na některých úsecích řeky norek severoamerický. Patří mezi lasicovité šelmy. Má plovací blány, které jí umožňují výborně plavat. Vydra říční je největším vodním savcen v řece Sázavě. V České republice je kritiky ohroženým druhem. Z hlodavců obydleli břehy Sázavy ondatra pižmová, hryzec vodní a nutrie, známá také jako vodní krysa.
Plazi
Z plazů v blízkosti řek můžeme objevit užovku podplamatou (kriticky ohrožený druh) a užovku obojkovou.
Dolní Sázava součást soustavy NATURA 2000
Do Evropsky významné soustavy NATURA 2000 byla zařazena Dolní Sázava (úsek od ústí řeky Blanice do Sázavy po ústí řeky Sázavy do Vltavy) v roce 2008. Dolní Sázava je jednou z nejrozsáhlejších lokalit výskytu velevruba tupého (Unio crassus) v ČR. Důvodem ochrany je symbióza ryby hořavky duhové (Rhodeus sericeus amarus) a sladkovodního mlže velevruba tupého (Unio crassus).
Jak si pomáhají?
Rozmnožování hořavek je vázáno na velevruba tupého. V době dozrávání jiker naroste samičce kladélko, kterým vpravuje dozrálé jikry do prostoru vnitřních žaber škeble. Poté sameček nad dýchacím otvorem škeble vypustí mlíčí a jikry oplodní. Plůdek se vylíhne za 2 až 3 dny, a poté žije přibližně 4 týdny v žaberním prostoru škeble. Za tuto službu oplácí hořavka škebli stejným dílem. Larvy škeble se totiž při rozmnožování zachycují na tělech dospělých hořavek a určitou dobu tam žijí.
Otázky:
Které živočichy můžeš najít v kapce vody?
Co je to bentos?
Která ryba v řece patří k největším?
Bez kterého živočicha nemůže žít ryba hořavka?
Jaké hady můžeme potkat podél řeky? Čím se asi živí?
Který největší savec se objevuje v Sázavě?