L’histoire en action

Do historie města významně zasáhl rádce Karla IV., pražský arcibiskup a první český kardinál Jan Očko z Vlašimi. To on proměnil gotický hrad v reprezentativní arcibiskupské sídlo. Od roku 1744 po dalších 200 let patřilo vlašimské panství Auersperkům. Ti se zasloužili nejen o přestavby zámku, ale také o vznik anglického parku, nejstaršího toho druhu u nás. Park byl postupně doplněn romantickými stavbami a třemi mohutnými vstupními branami. Jeho půvab přitahoval umělce. Inspiroval hudební skladatele Smetanu a Mahlera, objevil se v rytinách malíře Pucherny. Park, o rozloze 60 hektarů v údolí říčky Blanice, navazuje přímo na město a zámek.

Zámek ve Vrchotových Janovicích vznikl přestavbou gotické vodní tvrze ve stylu romantické gotiky. Za posledních majitelů – Nádherných z Borutína – zámek často hostil významné osobnosti. Sidónie Nádherná tu pořádala v první polovině 20. století přátelská setkání umělců, na kterých se objevovali němečtí básníci Rilke a Kraus, malíř Švabinský, architekt Loos, biskup Podlaha a další. Za druhé světové války baronka Nádherná emigrovala do Londýna, kde také zemřela. Její pozůstatky byly na konci 20. století přeneseny do rodinné hrobky v parku. Za pozornost stojí nejen zámecké interiéry, ale také anglický park s pestrou dendrologickou skladbou.

Z Prahy, údolím Vltavy a od Davle údolím Sázavy až na Vysočinu vede železnice, které se v trampském dialektu říká Posázavský Pacifik. Trať byla budována po částech. Od roku 1900 se jezdilo z Prahy do Čerčan a o rok později se začaly uvádět do provozu další úseky horní trati směrem ke Světlé nad Sázavou. V dolní části bylo nejobtížnější vybudování trati mezi stanicemi Skochovice a Jílové. Trať tu připomíná alpskou železnici a proto je i příhodné označení tohoto 17 km úseku názvem Český Semmering. Zde také nalezneme nejvyšší kamenný most ve střední Evropě. Je 42 m vysoký a obloukem přetíná údolí Kocourského potoka u Žampachu nedaleko Jílového.

Jeden z arabských kupců už v 10. století napsal o Slovanech, že je pro ně pivo nápoj obyčejný. Proto není divu, že se už ve středověku kde kdo snažil získat právo vařit tento mok a pivovarů jsme u nás měly stovky. Také v Benešově se od jeho založení vždy pivo vařilo. Tradici tu dodnes udržuje pivovar se svým tzv. 50 denním ležákem Ferdinand připravovaným podle staré receptury.

Zámek Konopiště, jeden z nejznámějších a nejnavštěvovanějším objektů v Čechách, vznikl přestavbou původně gotického hradu, u nás ojedinělého typu francouzského kastelu. Hrad založili Benešovici koncem 13. století, potom dalšími majiteli byli Sternbergové, Vrtbové a Lobkoviczové. A každý rod se přičinil o nějaké úpravy a přestavby. V roce 1887 koupil celé konopišťské panství následník rakouského trůnu arcivévoda Ferdinand d´Este a zámek nechal přebudovat na rodinné sídlo. Poslední úpravy v romantickém stylu pro Ferdinanda provedl architekt Josef Mocker v závěru 19. století. Interiéry zámku skrývají rozsáhlé umělecké sbírky, zbraně, lovecké trofeje, dobový nábytek, reprezentační salony. Kolem zámku vznikl anglický park o rozloze 225 hektarů, na který navazuje rozlehlý rybník.

Následník trůnu Ferdinand d´Este si kromě Konopiště oblíbil v Čechách i půvabnou hraběnku Žofii Chotkovou, kterou si vzal za manželku i přes odpor císaře Františka Josefa. Na Konopišti žili podle svých představ. Ferdinand byl vášnivý lovec. A to je znát téměř v každé místnosti zámku. Ještě dnes tu najdeme na 300 tisíc kusů loveckých trofejí. Soustředil zde vysoce kvalitní sbírku zbraní a výzbroje. Svoji sběratelskou vášeň věnoval sv. Jiří a tím se mu podařilo vytvořit největší sbírku svatojiřského kultu v Evropě, která obsahuje na 1500 exponátů. Zbraně se mu však staly osudné. Zahynul se svojí manželkou v Sarajevu při atentátu 28. června 1914.

Významným přírodním bohatstvím dolního Posázaví je obyčejná žula. Na několika místech tu vznikly lomy. Největšího významu získaly lomy na Požárech u Prosečnice, které se staly na konci 19. století majetkem Ferdinanda d´Este. Kvalitní kamenická práce z kvalitního materiálu putovala ze zdejších lomů do světa. Odtud pochází žulová dlažba nádvoří Pražského hradu, obklady a dlažby některých stanic pražského metra i obklady a schodiště několika budov ve Vídni z konce 19. století.

Na počátku 20. století, s rozvojem průmyslu a soustředěním obyvatelstva do velkých měst, narůstal zájem mladých lidí o přírodu a volnost. A tak mladí Pražané vyráží vlakem a na lodích za dobrodružstvím také do údolí řeky Sázavy. Píkovice, Luka pod Medníkem, Žampach, to jsou místa na Zlaté řece, kde se zrodil český tramping. Po roce 1923 začaly vznikat první chaty a Posázavský pacifik umožnil rozšíření trampingu téměř po celém toku Sázavy.