Vodní tvrz, která byla přestavěna do současné podoby v 18. století, stojí západně od kostela v Popovicích stojí při mlýnském rybníku. Prvně je zmiňována roku 1354, založena byla snad už ve 13. stol. V 16. stol. proběhla renesanční přestavba. Po r. 1797 byla tvrz upravena na tkalcovnu, přádelnu, byty a skladiště, počátkem 20. stol. na lihovar. V 90. letech 20. stol. byla v restituci navrácena a postupně je rekonstruována. Dochoval se mj. zbytek původní gotické ohradní zdi na východní straně u rybníka.
Původně měla tvrz věž, chráněna nebyla jen rybníkem, ale také vodním příkopem na severní a západní straně, který byl rybníkem napájen. Původně gotická tvrz byla v 16. století rozšířena na renesanční zámeček. Renesanční úpravy připomínají fragmenty sgrafitové výzdoby fasády, zejména na fasádě severního křídla a jeho rizalitu jsou částečně zachována renesanční psaníčková sgrafita a pozdně gotické lilie u oken. Následně byl renesanční zámek upraven v barokním slohu, zejména v době panství Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou (1729 až 1795). Z té doby pochází dochované barokní okenní otvory se šambránami a suprafenestrami. Na severní křídlo přiléhá v nádvoří gotická obranná věž s novodobou cihlovou nástavbou. Na západním křídle tvrze působila rušivě novodobá patrová přístavba z 19. století sloužící v době vzniku textilní a později lihovarnické výrobě. V průběhu obnovy tvrze byla tato přístavba snesena. Rohové pokoje v přízemí i prvním poschodí, směřující k severovýchodu, jsou sklenuté hřebínkovou klenbou. Jako nejstarší známý pán tvrze se připomíná roku 1358 vladyka Otík z Popovic, jako pán podací farního kostela Popovického.
K tvrzi náležel také hospodářský dvůr, který byl významně pozměněn výstavbou nynější komunikace.