Louky jsou u nás nejrozšířenější bezlesá společenstva, nacházejí se roztroušeně po celém území ČR od nížin až do hor. Běžná louka se seče, ale rozšířené jsou také pastviny, které spásá dobytek. Díky tomu zde také rostou částečně jiné druhy rostlin. Téměř celou Evropu kdysi dávno pokrývaly lesy, a proto převážná část současných travinných porostů není původní. Přirozené louky jsou pouze horské louky a louky podél řek v pravidelně zaplavovaných oblastech.
Jak vznikly louky, které známe z našeho okolí?
Lidé, kteří se usadili v naší lesnaté krajině, potřebovali místo pro postavení obydlí, pro pole a pro pastviny, a tak les vymýtili nebo vypálili (žďářili). Tyto louky pak byly ponechány přirozenému zarůstání travinami a bylinami.
Za desítky let a staletí se na místě původních lesů vytvořila nová, mnohem pestřejší rostlinná a živočišná společenstva – zvýšila se biodiverzita prostředí.
Jak se lidé starají o louky dnes?
V nové době lidé zasahují intenzivně do prostředí luk. V nové době lidé zasahují intenzivně do prostředí luk. Hnojí, aby byly vyšší výnosy sena, vysévají rychle rostoucí trávy, odvodňují podmáčené louky atd. Louky se často stávají takovými poli, kde se místo obilí a jiných plodin pěstuje tráva. Různé druhy rostlin a živočichů se pak z přírody ztrácejí.
Co na loukách roste?
Rostou zde traviny, které se dále dělí na pravé trávy patřící do skupiny rostlin lipnicovitých (kam patří například kostřava, srha, bojínek, lipnice, ale i všechny obiloviny), trávám podobné rostliny a také další byliny.
Na jaře rozkvetou louky žlutě pampeliškou (smetánkou lékařskou), v létě kopretinou bílou, kterou doplní zvonky a žlutě zde kvetou škardy dvouleté s květy podobnými pampeliškám. Běžně je k vidění jetel, vikev ptačí, hrachor jarní, tolice vojtěška a často také vlčí bob (lupina) mnoholistý. Na okrajích luk se setkáme s čekankou obecnou s blankytně modrými květy.
Mezi léčivé byliny, rostoucí na loukách, patří kontryhel, jitrocel, šťovík, kakost, mateřídouška, pelyněk, silenka, chrastavec, pryskyřník, bažanka a další.
Bezobratlí živočichové na louce
Nektar květů je potravou pro motýly, včely, čmeláky a mouchy, listy slouží jako potrava housenkám motýlů a můr, kobylkám, sarančatům a chroustům. Část hmyzu, jako jsou hrobaříci, larvy much, mravenci, se živí odumřelými živočichy.
I hmyzí říše má své dravce (predátory) - pavouky, vážky, vosy, střevlíky, berušky.
Neměli bychom zapomenout na slimáky, hlemýždě, žížaly, mnohonožky a další živočichy, kteří jsou malí, žijí skrytě, ale bez nich by louka loukou nebyla.
Ptáci
Semeny lučních bylin se živí stehlík obecný, bažant obecný, vrabec polní. Hmyzem, který žije na louce, se živí sýkory, kos černý, drozd zpěvný. Může zde lovit káně lesní a poštolka obecná.
Plazi
V blízkosti lesů, ve skulinách a pod kameny je možné pozorovat ještěrku obecnou. Mouchy, vosy, pavouci, cvrčci, kobylky jsou jejich přirozenou potravou. Ocas, který pomáhá pohybu, se často od těla při napadení odděluje, ale znovu dorůstá.
Na loukách žije také slepýš křehký. Zcela neškodný živočich, který se plazí podobně jako had, je ještěrka. Poznáte ho podle nenápadného hnědého zabarvení s jedním, dvěma, nebo i třemi tmavými pruhy. Je silně ohrožený. Pochutná si nejvíce na dešťovkách a slimácích.
Savci
Drobné savce na louce představují hlodavci - myš domácí, hraboš polní a hmyzožraví rejskové. V podzemí ryjí krtci. Z větších savců se setkáme s ježkem evropským, se zajícem polním, králíkem divokým, srncem evropským. Na louku zavítá divoké prase i liška obecná, lasice kolčava i hranostaj.
Otázky pro pozorné čtenáře:
Jak vznikly louky, co loukám škodí?
Jací bezobratlí živočichové tam žijí? Kdo opyluje květ,
koho najdeš na stéblech trávy a kdo se skrývá v zemi?
Odpověď hledej za přesmyčkou
A) ŽALAŽÍ B) ŠKARUBE C) ČELAV