Píše se den 20. září 1645 a já jsem dostal za úkol vylovit rybník Brtničák. K výlovu budeme potřebovat kádě, sítě, loďky, alespoň dvacet silných mužů a nejméně dva koňské povozy na přívoz a odvoz kádí. Rybník jsme museli předem upustit a poté rybáři natáhli sítě po obvodu rybníka. Pak nasedli do loděk a sítě pomalu stahovali ke břehu, kde ryby třídili a postupně odváželi do sádek. Naše ryby se pak prodávaly na trzích v širokém okolí. Sám jsem za odměnu dostal velkého kapra, který měl přes dva kilogramy. Kuchař mi jej připravil zvláštním způsobem „na cibuláka“. Na kaprovi jsem si pochutnal a byl jsem moc rád, že jsem tak náročný úkol, jakým výlov je, dobře zvládnul.
Rybářství
Rybník Brtničák byl založen ve stejné době jako hrad Český Šternberk. Byl využíván jako zdroj vody pro mlýn, který stával pod hrází. Dodnes se zde říká „Na Mlýnku“. Rybník byl původně větší, ale musel být zmenšen kvůli výstavbě dálnice. Na zamrzlém rybníku se jezdily originální závody v ploché dráze na motocyklech značky JAWA. Motocyklová soutěž na ledové dráze byla v roce 2005 obnovena na divišovském závodišti.
Rybníky se u nás stavěly hlavně pro umělý chov ryb. Mezi býložravé ryby patří například kapr, cejn, karas a lín. Rybáři je lákají na těsto, hrách, kukuřici či rohlík. Kapr je naše nejhojnější ryba, i když původně pochází z Číny. Poprvé byl v Čechách vysazen ve 13. století.
Mezi naše dravé ryby patří štika, sumec, okoun, candát, pstruh a další. Dravé ryby se loví na malý potěr nebo rybky. Zajímavostí je, že se dříve z kůže sumce šily boty a používala se jako sklo v oknech. Ryby české i mořské výborně připravují v blízkém motorestu „U Rybiček“, přejeme dobrou chuť!
Slyšíte ten hluk? Způsobují ho auta, která nepřežitě sviští po nedaleké dálnici D1. Její výstavba byla naplánována ve 30. letech 20. století, kdy měla původně spojovat Cheb s ukrajinským Užgorodem. Práce začaly v roce 1939, ale Praha s Brnem je dvěma sty kilometry dálnice spojena až od roku 1964. Denně se na D1 stane průměrně deset dopravních nehod!