Dnes je 18. ledna roku 1650, došlo mi dřevo na topení, tak jsem šel na lesní správu. Budovu jsem měl už na dohled a v tom slyším podivné bručení a funění. Otočil jsem se a z lesa za mnou vyběhl medvěd.V první chvíli jsem zpanikařil, ale netrvalo to dlouho. Vzal jsem nohy na ramena a pádil pryč. Doběhl jsem do budovy a zavřel dveře na petlici. Medvěd netrpělivě obcházel kolem domu. Půjčil jsem si zbraň a chtěl medvěda zastrašit, když jsem ale otevřel dveře, medvěd už byl pryč. Zašel jsem ještě do mlýna pod hrází pro mouku a honem utíkal domů. Delší dobu jsem se potom do lesa bál chodit beze zbraně, ale pak jsem si pohovořil s myslivcem, který mě uklidnil, že se medvěd do zdejších lesů jen zatoulal.
Zemědělství
Před Vámi je statek Brtnice, který se nazývá podle středověkých včelařů brtníků. V roce 1838 zde Sternbergové založili sklárnu Luisina huť. Podél dnešní naučné stezky se těžil sklářský písek, z něhož se tavila sklovina. Skláře v Brtnici vystřídal lesní úřad, který zde zůstal až do období po 2. světové válce. Nyní nemovitost patří soukromému vlastníkovi.
Od středověku se způsob obdělávání půdy zcela změnil. V minulosti se všechny činnosti na poli dělaly ručně s použitím hospodářských zvířat. Lidé se tak museli spoléhat jen na to, co sami vypěstovali. Rozvoj průmyslu a zemědělství v 18. století výrazně změnil tvář naší krajiny. Člověk přestal mít z přírody respekt.
Ve 20. století byly rozorány meze, zmizela malá políčka a nahradily je velké lány. Používalo se více umělých chemických hnojiv a postřiků, které škodily zvířatům i krajině. Ke konci 20. století lidé začali chápat, že příliš intenzivním zemědělstvím by krajinu brzy vyčerpali. Začali se chovat k přírodě šetrněji a vznikla teorie trvale udržitelného rozvoje.
Teorie říká, že by se lidé měli chovat k životnímu prostředí tak, aby se jejich děti měly stejně dobře jako oni nebo lépe. Na Divišovsku dnes vysazují nové aleje, remízy, staví rybníky a pomáhají tak obnovit stabilní českou krajinu a udržet její rozmanité krásy.