Před dvěma dny, ve středu 23. září roku 1632, se v Divišově tradičně konal trh, kam jsem šel tentokrát prodat kozu. Cestou zpátky jsem měl tak špatnou náladu, protože ji nikdo nekoupil, že jsem ze vzteku kopnul do vosího hnízda. Vosy okamžitě z hnízda vylétly, mě popíchaly úplně celého a koze se nic nestalo. Došel jsem domů do Měchnova, kde mi jedna stará selka poradila, že na čerstvé vosí bodnutí je nejlepší octový obklad nebo rozkrojená cibule. Další dva dny jsem ležel celý nateklý a potil jsem se. Byl se na mě podívat dokonce i doktor, ale po zkušenostech z minulého léčení jsem jeho dryáky nejedl. Minulá léčba probíhala tak, že mi bylo špatně od žaludku ještě týden potom, co se mi zranění zahojilo. Budu raději věřit osvědčeným bylinám a receptům našich babiček.
Rostliny
Hlavním významem rostlin je produkovat kyslík, jsou také zdrojem potravy a úkrytem pro živočichy. Důležité je, že rostliny tvoří základ krajiny a zadržují v ní vodu. V okolí Divišova nacházíme porosty rostlin, které byly přivezeny z ciziny, u nás se nekontrolovaně šíří a ostatním rostlinám tak škodí. Kolem naučné stezky je takovou invazní rostlinou netýkavka malokvětá, původně ze Sibiře.
Rostliny pomáhají člověku svými léčivými schopnostmi. Čaj z obyčejné smetanky lékařské působí proti zánětům a má příznivý vliv na vazivo v kloubech. Řebříček obecný, nazývaný „husí ocásek“ nebo „jazejček“, je velmi dobrý na zlepšení trávení a chuti k jídlu. O kopřivě dvoudomé je známé, že její popálení zahání revma, které ale příjemněji zaženete kopřivovým čajem.
Růži šípkovou na podzim zdobí červené plody – šípky, známe je také jako součást ovocných a bylinných čajů. Z květů bezu černého můžete připravit neobvyklé jídlo zvané kosmatice. Květy se otrhají a obalí v těstíčku z mouky, vody, vejce a soli, pak se celý květ osmaží. Symbolem Velikonoc je vrba jíva. Její květy – kočičky – jsou na jaře velmi bohatým zdrojem potravy pro včely.
Zdraví prospěšným stromem je bříza bělokorá. Čaj z březového listí se používá k čištění krve a ledvin. Mladé části smrku ztepilého se používají jako lék při nachlazení nebo kašli. Tableěřit osvědčeným bylinám a receptům našich babiček. Věděli jste, že …
Pampeliškový sirup se vyrábí ze 2 lžiček sušených pampeliškových listů a kořenů, které zalijete 1 šálkem studené vody. Přivedete k varu a 1 minutu povaříte. Necháte asi 15 minut louhovat a scedíte. Pro zhoustnutí přidáte asi 150 g cukru.
Z řebříčku se může udělat i čaj, když 1 lžičku řebříčku zalijete šálkem horké vody, necháte asi 10 minut louhovat a scedíte. Pozor, nepijte více než dva šálky denně! Po šesti týdnech řebříčkové kúry se Vám určitě zlepší chuť k jídlu i trávení.
Vlasy Vám znovu narostou po vodě z kopřiv? Připravíte ji, když 250 g nasekaných kořenů budete vařit půl hodiny v 1 litru vody a půl litru vinného octa. Jednou za týden pak kopřivovou vodou potřete pokožku hlavy.
Ze smrku lze vyrobit voňavý masážní olej? Tři lžíce čerstvých výhonků a jehličí smrku zalijete 200 ml olivového oleje a necháte 4 týdny v dobře uzavřené nádobě. Nálev scedíte a budete uchovávat v dobře uzavíratelné lahvi. Olej je určen k masáži natažených svalových partií. Listy břízy si můžete přidávat do salátu? Na jaře chutná nejlépe!
Zdroj receptů: Iburg, Anne: Lexikon přírodní medicíny, REBO Productions, Praha 2004