Dne 25. června 1651 jsem šel okolo měchnovského rybníka na procházku a vtom jsem uviděl topícího se chlapce. Neváhal jsem ani chvíli a skočil jsem pro něj. S námahou se mi ho podařilo vytáhnout ven, a když jsme se vraceli do vesnice, zjistil jsem, že chlapec jménem David je židovského původu. Začal jsem se tedy zajímat o jeho náboženství. David mě pozval k sobě domů a tam mě seznámil nejen s celou rodinou, ale i se svou vírou. Oblékl mě do tradičního židovského oblečení a názorně mi vysvětlil a ukázal, jak jejich obřady probíhají. Setkání s Davidem bylo velmi zajímavé. Poznal jsem druh víry, který dal před mnoha sty lety vzniknout křesťanství. Uvědomil jsem si, že nezáleží na druhu víry, kterou lidé mají, ale na tom, že si dokáží pomoci a stát se přáteli.
Židé v Divišově
Historie židovské komunity v Divišově je doložena od roku 1776, kdy si Židé zažádali o zřízení vlastního hřbitova (najdete ho asi 1,5 kilometru od Divišova po levé straně silnice na Český Šternberk pod zastávkou autobusu). Židovské rodiny se v obci usazovaly původně v lokalitě ,,Na Potoce“. Zde měli Židé své centrum, odkud se nesměli stěhovat až do roku 1871, kdy byl vydán náboženský patent, který zrovnoprávňoval židovské náboženství s ostatními. V roce 1788 měli Židé na ,,Na Potoce“ 10 domků značených římskými číslicemi, čímž se odlišovali od nežidovských majitelů domů. Židé se většinou živili obchodem a bohatší rodiny měly krámky i na náměstí.
Na přelomu 19. a 20. století v Divišově žilo asi 193 Židů. Od roku 1930 se jich k židovské víře hlásilo jen 40. Ačkoliv měli Židé oficiálně povoleno se do 15. března 1939 vystěhovat, nikdo neodešel. Pravidelné modlitby se konaly v divišovské synagoze až do začátku 2. světové války, kdy byly zakázány. Povinné označení Davidovou hvězdou na oblečení, mnohé další nacistické perzekuce a strach způsobily, že se lidé v obci nechtěli s Židy bavit, přestože předtím žili v harmonii a klidném soužití. Většina divišovských Židů byla odvezena do koncentračních táborů v Terezíně a Osvětimi. Po válce se do Divišova již nikdo nevrátil, neboť byli všichni zavražděni v nacistických vyhlazovacích táborech.
Synagoga v Divišově pochází z poloviny 19. století a je postavena v empírovém slohu. Po deportaci místních Židů do koncentračních táborů byla využita jako skladiště starého železa. Dnes je v budově umístěno Muzeum života židovské obce.