(1891–1942)
Spolužák a přítel Karla Nového. Narodil se v Háji na Opavsku, dva roky také navštěvoval benešovské gymnázium. Vystudoval medicínu na Univerzitě Karlově v Praze. Věnoval se ale především literární činnosti. Byl v čele Devětsilu - skupiny literátů, kritiků, výtvarníků, hudbníků a dramatiků, členem České filmové společnosti a přispíval do časopisů Čeven a Host. Za okupace se postavil do čela spisovatelské sekce nezákonného výboru inteligence a 1. 7. 1942 byl v Praze - Kobylisích nacisty zastřelen. Pobyt v Benešově a přátelství s Karlem Novým ho inspirovaly k vytvoření románu "Pekař Jan Marhoul", kde ztvárňuje osudy otce K. Nového - příliš dobrého a štědrého člověka v maloměšťáckém prostředí města před první světovou válkou. Benešov můžeme poznat i v jeho dalším díle "Tři řeky".
UKÁZKA:
Pekař Jan Marhoul (úryvek)
Městečko Benešov opírá se západním koncem o řeku, je malé, opelichané a starobylé. Veselí kluci řvou zde na nárožích a baby, žmoulající atrofickou česlistí jakýsi den dávno minulý, vlekou se čtyřmi ulicemi, jež protínají náměstí. Někdy tu břinkne řeznická bryčka o vylezlý kámen, tu se ulice ohlédne a vzdychá národním zaklením. Jindy jede pivovarský vůz a sedlák, setnina vojáků jako bystrá loď plyne se svahu a před ní se potlouká mátoha důstojníka. Žaludské eso nad Pejšánkovým krámem hlásá, že tam lze koupiti karty; tento pekelník přemáhá ulici hráčským pohledem, a přece bledne, jako by scípal, neboť vášně města jsou nevelké. Tu a tam o dobytčích trzích některý sedlák prohraje koně i vůz a starý Rejček shrábne slušný peníz. Tu a tam zpolíčkují falešného hráče a opilec se skácí se skřípající židle mezi chrchle. Snad jenom "Na Čápku" a ve "Švárovně" bývají rvačky, tu jen matně v kouři hněvivém se třpytí vojákova čepel, když ostatní majíce opasky omotány kolem paží, bez důrazu se rvou, jako by mlátili slámu ...
Ulice "Bláto" je děravá na obou stranách a vede od domu k domu, na jejím počátku leží hromada rumu a lejta s rozbitým sudem na konci. Úzká, hluboká, křivá a zborcená cesta, kde vůz vázne po nápravu, nebyla by děsná, kdyby vedla až k šibenici zbohatlíků, avšak podmínečná hrůza je ohraničena městskou slávou. Kolej bratří školského řádu a velkolepý dům obchodníka s koňmi strmí proti oběma úpatím uličky nemocí a bázně jako zdvižený prst boží pravice strážníka. Uvnitř tohoto městského úseku tu a tam zdvihne nějakým hlasem hoře a vzlétá hlomozný sen, když chudí si vypravují o posledním soudu ...
TYWONIAKOVÁ, Jana. Podblanická čítanka : Benešovský okres v beletrii. Benešov: Muzeum okresu Benešov, 1990, 62 s.; INTERNET; MĚSTSKÁ KNIHOVNA BENEŠOV - LANius; IC Benešov