Vložením fotografie a jejím odesláním souhlasíte s jejím zveřejněním na těchto stránkách. Provozovatel si vyhrazuje právo na nezveřejnění fotografií.
Správní území obce se rozkládá na dvou katastrálních územích Vranov a Vranovská Lhota o celkové výměře 942,12 ha. Ve správním území obce jsou dále tyto místní části: Bezděkov, Mačovice, Udolnice, Klokočná, Bučina, Doubravice a Naháč. V obci žije 380 obyvatel (rok 2015).
První písemná zpráva o Vranovu je z roku 1352 a mluví o Vranovu jako o farní vsi u Benešova. Vzhledem ke stáří prerománské rotundy ve Vranově a k zápisům v některých listinách lze usuzovat, že snad ve 13., 14. a ještě více pravděpodobně v 15. století měl ve Vranově své sídlo (dvorec, tvrz) zemanský rod. Jestliže většina historiků přistoupí na velmi pravděpodobnou hypotézu o slavníkovském původu prerománského kostelíka sv. Václava ve Vranově, pak by bylo logické, že Vranovsko bylo již v 10. století, i když asi velmi řídce, osídleno.
V roce 1418 byl Vranov součástí šternberského panství černokosteleckého. Název Vranov asi vznikl odvozením z českých příjmení Vran, Vraný, Vrána a označoval se tím jejich majetek. Není ovšem ani vyloučeno, že východiskem pro název obce mohlo být jméno ptáků – vrán.
Vznikla zde škola ve smyslu tereziánských reforem asi v letech 1770–1780.
Jednou z místních částí je Vranovská Lhota. Prameny praví, že Lhota Vranovská vznikla s největší pravděpodobností v průběhu 13. století, podobně jako většina Lhot, nejpozději v 1. polovině 14. století. Svědčí o tom i písemný doklad o existenci Klokotné z let mezi rokem 1356—1360 v deskách zemských. Je velmi pravděpodobné, že vzhledem ke vzájemné poloze Lhoty a Klokotné byla Lhota osídlena dříve než Klokotná. V písemných dokladech se poprvé s Lhotou setkáváme v roce 1397, a to ve výnosu pražské konsistoře pro oltář svatých Apoštolů a svaté Doroty v Benešově. V podobě "Lhota" se objevuje Lhota Vranovská v listině ze dne 3. října 1404.
O Bezděkově se píše, že se objevuje poprvé v roce 1428. První písemná zpráva o vsi Mačovice pochází z roku 1387. V roce 2012 byla vydána kniha Vranovsko, která vycházela z práce zdejšího rodáka učitele a historika Mgr. Václava Škvora.
Prapor a znak
Dekret na používání praporu a znaku obdržela Obec Vranov rozhodnutím Poslanecké sněmovny ČR dne 6. 12. 2010. Při vyhotovení se vycházelo z toho, že Vranov disponoval vlastními symboly po zřízení samosprávy po polovině 19. století. Jednalo se o dvě razítka obráceného rozkřídleného ptáka – vrány. Starší razítko bylo z roku 1877 a mladší z roku 1940. Devítihrotá hvězda symbolizuje počet osad obce Vranov a zelené návrší vykresluje zasazení obce do kopcovité krajiny Benešovské pahorkatiny.
Kostel sv. Václava ve Vranově
Jedná se s největší pravděpodobností o jeden z nejstarších předrománských kostelíků, rotund založených v souvislosti s misijním úsilím sv. Vojtěcha. Vrcholným obdobím kostela svatého Václava byla v 18. století jeho přestavba do barokní podoby. V roce 1905 byl novobarokně upraven, byla přistavěna předsíň a márnice k věži.
Pověst o zvonu
Součástí kostela byl zvon nesoucí jméno Meduný, z doby panování Karla IV., jenž dostal název od zalesněného kopce Meduný, kde jej podle pověstí vyhrabal ze země vepř. Uviděl to pasák ze Soběhrd a přivolal koňský povoz, aby zvon vytáhl. Stále se to nedařilo, ač se mezitím kolem sešel celý zástup lidí, kteří pomáhali, kněží se modlili za vytažení zvonu. Potom někoho napadlo zeptat se zvonu, kde by chtěl viset. Postupně jmenovali okolní obce a nechali koně táhnout příslušným směrem. Při vyslovení jména Vranov koně náhle vytrhli zvon ze země, a proto byl zavěšen právě do kostela sv. Václava ve Vranově.
K tomuto zvonu přibyl v roce 1659 zvon "Sv. Václav", a to zásluhou knížete Valdštejna z Komorního Hrádku. Za 1. světové války byl odebrán na válečné účely. V roce 1928 zorganizoval farář p. Václav Poslední zvonovou sbírku, z níž byly pořízeny nové zvony "Svatý Václav" a "Svatý Jan Nepomucký". Ani ty neodolaly válečným událostem a byly kostelu odňaty nacistickými úřady za 2. světové války.
K drahocennostem kostela patří též kříž s tělem Páně, věnovaný sestřenici faráře Mojžíše paní Steffanyovou z Podskalí, v jejíž rodině byl od nepaměti chovaný. Další památkou v kostele z období středověku jsou gotické dveře. Původní prerománská rotunda byla ve 13. století při dostavbě podélné lodi (ještě románského stylu} ponechána jako sakristie a další etapou bylo osazení pozdně gotického portálku s dveřmi.
Bob Hurikán
Se správním územím je spojován Bob Hurikán, vlastním jménem Josef Peterka. Narodil se 21. 4. 1907 v Praze. V devíti letech se stal členem Svazu skautů. Od mládí trampoval a patřil mezi průkopníky českého trampingu. Mezi trampy získal přezdívku Spálený Bob, později Bob Hurikán, podle trampské osady Hurikán, kterou založil v lese mezi osadou Bezděkov a řekou Sázavou. Byl spoluzakladatelem Trampského klubu a Unie trampských osad. Mezi trampy si získal pověst zpěváka, kytaristy, ale i dobrého boxera. Byl též autorem trampských písní, reportérem, redaktorem trampského listu "Naše
osady" a spisovatelem. Podnikal i dobrodružné cesty, s kytarou a starým fotoaparátem se dostal až za severní polární kruh k Laponcům. Z jeho cest na Balkán, do Turecka, Palestiny, Egypta a Řecka
vznikl cestopis "Trampem do Orientu" a "Kouzlo hašiše".
Karel Nový
V souvislosti s četnými literárními dějinami rozhodně stojí za zmínku také skutečnost, že právě Vranovsko a jeho blízké okolí si vybral spisovatel Karel Nový za dějiště své proslulé trilogie Železný kruh.
Klement Borový
Z knížecího dvora Levína, který dříve patřil do obce Vranov, pocházel páter Klement Borový. Věnoval se činnosti pedagogické a vědecké. Po teologických studiích se stal doktorem teologie. V květnu 1860 měl ve vranovském kostele primici. Byl velkým příznivcem katolické farnosti vranovské, účastnil se ve Vranově významných církevních slavností, roku 1879 pomohl v Praze opatřit nový oltářní obraz svatého Václava od pražského malíře Garreise. Když v srpnu 1897 v Praze zemřel, získala vranovská fara dle jeho odkazu z jeho pozůstalosti 60 knih, některé ve skvostné vazbě, jež se staly základem farní knihovny.
Jan Šesták
(27. 4. 1920–19. 4. 1980) se narodil ve Vranově v rodině s dlouholetou hasičskou tradicí. Od mládí byl aktivním členem hasičského sboru, kde postupně zastával nejvýznamnější funkce. Byl zvolen velitelem okresního výboru sboru požární ochrany a pracoval i v krajských orgánech ČSPO. Za obětavou celoživotní práci pro hasičské hnutí byl oceněn nejvyšším stupněm hasičského vyznamenání – Zlatou medailí. Byl též ochotníkem, režíroval a organizoval ochotnické odbory při sboru dobrovolných hasičů ve Vranově a Sokola ve Vranovské Lhotě.
Hotel AKADEMIE Naháč po kompletnej odbudowie został ponownie otwarty w czerwcu 2006 roku. Hotel można znaleźć w przepięknym regionie Posázaví, w bezpośrednim sąsiedztwie zjazdu z autostrady D1 (exit 29 Čerčany Chocerady).