Ścieżki krajoznawcze >>

Voda v krajině

Mokřady jsou dle mezinárodní Ramsarské úmluvy z roku 1971 území s močály, slatinami, rašeliništi a vodami přirozenými, umělými, trvalými, dočasnými, stojatými i tekoucími. Jako území s půdou po určité období nasycenou vodou jsou přechodem mezi vodními a suchozemskými ekosystémy. Jsou nenahraditelnou součástí krajiny, vynikají druhovou rozmanitostí, jsou biotopem mokřadních rostlin a živočichů a významnými biocentry v rámci ekologické stability krajiny. Mokřady jsou zásobárnou vody v krajině, zadržují vodu ze srážek, tím zmírňují průběh povodní i sucha. Společně s vegetací tlumí teplotní výkyvy. Mají i značnou estetickou hodnotu. Velkou část jich však systematicky lidstvo odvodnilo.
V mokřadu na Votočnici byly vytvořeny tři tůně o celkové ploše více než 2000 m2, slepé říční rameno o ploše 500 m2, mokřadní louka byla upravena pro rozliv a zadžení vody a je zaplavovaná potůčkem z Čertovy Brázdy a řekou Sázavou. Hladina podzemní vody je obvykle blízko pod povrchem, za sucha se postupně zaklesává a souvisí s hladinou v řece.
Revitalizovanou Votočnici již v roce 2007 osídlilo velmi mnoho rostlin a živočichů (viz.fota) včetně chráněných druhů. Nejznámější jsou ledňáček říční, ještěrka obecná, užovka obojková a ropucha obecná. Byl zde pozorován čáp černý.
Na břehu největší tůně byl v roce 2003 vyhlášen 200 – 250 let starý památný strom dub letní o obvodu kmene 430 cm a byla provedena jeho odborná údržba. Strom je stále velmi vitální a je využíván jako zdroj semenáčů pro další výsadby.

Povodně
Při „padesátileté vodě“ na Sázavě na přelomu března a dubna roku 2006 (Nespeky: průtok 550 m3/s, výška hladiny 560 cm - průměrný průtok 23 m3/s, 3. stupeň povodňové aktivity je od 380 cm) byla Votočnice zatopená a zmírnila průběh povodně.
Tato jarní povodeň byla dána rychlým táním velkého množství sněhu po velmi dlouhé zimě bez velkých oblev, ležícího ve vyšších, středních i nižších polohách, výrazným vzestupem teplot a významnými dešťovými srážkami. Celkový objem proteklé vody byl vůbec největší od počátku měření (viz. graf). Proč vznikají velké povodně jako v letech 1997, 2002 a 2006? Historicky povodně přicházejí s odlesňováním, zorňováním a urbanizací krajiny a s regulacemi a napřimováním toků.
Srážková voda se méně vsakuje a zrychlil její odtok z krajiny, voda se nemá kam rozlévat, snížily se minimální průtoky a zvýšily se průtoky maximální (střídají se sucha a povodně). Řešením je zpřírodnění malých i velkých vodních toků a jejich údolních niv, ponechání luk, polí a lesů v nivách pro rozliv vody, zalesnění a zatravnění svažité půdy (meze, remízy).

Protipovodňová ochrana
Poučme se z příčin povodní, dříve vynaložené prostředky na megalomanské technické úpravy toků a krajiny (regulace, meliorace a kanalizace toků, rozorávání mezí a zcelování pozemků, hráze přisazené k řece bez možnosti rozlivu) zhoršily průběh povodní. Ponechme potokům, řekám a jejich nivám dostatečný prostor pro převedení povodně a rozliv.
Protipovodňová opatření provádějme pouze lépe a levněji přírodě blízkým způsobem. Hrázemi chraňme jen stávající zástavbu a v zátopovém území toků další budovy nestavme. Revitalizace Votočnice zvýšila pestrost přírodního prostředí, současně však umožňuje zádrž vody z řeky i přitékajícího potoka a tím má tlumivý vliv na průtok vody v řece Sázavě.
Ukázkový přírodě blízký projekt od mostu v Sázavě do Plužin je zpracován Povodím Vltavy s.p. (www.pvl.cz) spolu s městem Sázava za účasti AOPK Praha a ČSOP Sázava. Stavba zlepší protipovodňovou ochranu města Sázavy (odlehčovací rameno, prohloubení koryta a ochranné hráze) a umožní rekreační využití řeky (úprava pláží, promenáda). Současně bude velmi zlepšeno přírodní prostředí, protože bude zvýšena rozmanitost vodních a břehových biotopů (budou obnovena dvě říční ramena, tůně a břehový porost).