Geschiedenis in actie

Prak (00:01:39)

Prak

Mezi stroje používané k obléhání hradů patřil prak. Šlo o jednoduché zařízení na principu páky, která se otáčela kolem osy. Prak sloužil k boření dřevěných částí staveb, rozbíjení střech i lehčích kamenných konstrukcí a nakonec i k zapálení objektů. Zatím účelem se vrhaly kameny, kamenné koule, zápalné věnce, zapálené sudy se smolou i soudky naplněné močůvkou, které měly vyvolat u obléhaných infekce. Podle typu konstrukce bylo možné na vzdálenost 100 metrů vrhnout těleso o hmotnosti až 100 kilogramů.

 

Poříčí nad Sázavou (00:01:05)

Poříčí nad Sázavou

V Poříčí nad Sázavou je poblíž hlavní silnice nenápadný kámen s nápisem připomínajícím Žižkovo vítězství 15. května 1420. Tenkrát táborští husité táhly na pomoc Praze, ohrožené vojskem císaře Zikmunda. Tady se jim do cesty postavila vojska vedená Petrem ze Šternberka. V noci se strhla bitva, husité odrazili útok jízdy a z bitvy vyšli vítězně. Druhý den už byli v Praze, kterou potom uchránili před Zikmundovým vojskem.

 

Rýžování zlata (00:04:24)

Rýžování zlata

Význam zlata ve společnosti už dobře znali Keltové. Zlato získávali většinou rýžování z náplavů řeky Sázavy a potoků v okolí Jílového u Prahy. Používali k tomu jednoduchých splavů potažených ovčí kůží, ve které se zachycovala drobná zrnka drahého kovu. A právě od rýžování máme onen pohádkový výraz “zlaté rouno“. Pozlacená kůže byla spálena a ryzí zlato dále zpracováno. Třeba na mince, jejichž zlatý obsah určovala velikost důlku v hliněné destičce. A právě z tohoto zlatého slitku se razily slavné mince zvané Duhovky.

 

Blaník (00:02:19)

Blaník

Z daleka jsou patrny zalesněné vrcholy Velkého a Malého Blaníku. Velký Blaník je opředen legendami o českém vojsku svatého Václava, které tu v nitru hory spí a přijde české zemi na pomoc, až jí bude nejhůře. Dnes tu stojí dřevěná rozhledna postavená v roce 1940 a kolem ní jsou stopy po keltském hradišti ze 3. století před naším letopočtem. V blízkosti jsou tzv. Rytířské skály, ukrývající údajný vstup do podzemí. V roce 1868 byl odtud vezen základní kámen pro stavbu Národního divadla. Na vrcholu Malého Blaníku býval v 15. století hrad a v roce 1753 tu byla postavena kaple sv. Maří Magdaleny, což dnes dokládají jen drobné zbytky zdí. Díky pověstem se stal Blaník památnou horou českých dějin.

 

Sázava (00:01:23)

Sázava

Pobýval tu v jeskyni poustevník Prokop, který si vždy dokázal poradit s čerty, když mu rušili jeho zbožný, asketický život. Proto se dohodl i s knížetem Oldřichem, když při lovu ve zdejších lesích poranil ochočenou Prokopovu laň. Kníže Prokopovi neodolal a na jeho radu zde založil klášter. Stalo se tak před rokem 1034. Klášter, organizovaný podle benediktinského řeholního řádu, vedením mše ve slovanské liturgii, navazoval na cyrilometodějskou tradici. Dřevěný kostel v roce 1070 vystřídala kamenná románská stavba. Z té se mnoho nezachovalo. Ve 14. století bylo rozhodnuto vybudovat mohutný jednolodní kamenný chrám. Velkolepé dílo však zůstalo nedokončené. Sázavský klášter byl v roce 1785 zrušen.

 

Hrad Dubá (00:01:32)

Hrad Dubá

Hrad Dubá a sousední Hrádek se dostaly koncem 15. století do rukou Jana Zoula z Ostředka. Pan Zoul se z šlechetného rytíře záhy stal obávaným loupežníkem, který se svojí loupežnickou partou tak mocně plenil Posázaví, že sám pražský arcibiskup s vojskem proti němu vytáhl. Zajal jej spolu s dalšími padesáti loupežníky a dal je v Praze oběsit. Podle letopisů pana Zoula na šibenici doprovázel Mistr Jan Hus a dále se praví, že Zoulova kostra na šibenici visela dalších sedm let, až ji nějaký blázen strhl a jedné hokyni ke krámu postavil. Tak se konečně na náklad té paní dostal loupeživý rytíř Zoul do hřbitovní země u sv. Štěpána na Rybníčku v Praze.

 
Navigace  « 1 2 3 aktuální strana 4 » »|