Historické prameny dále uvádějí, že již v roce 1826 byla u obce Březky ve zvlášť příznivé poloze obora s kmenovým stádem 150 daňků. V roce 1852 měl březecký revír výměru lesní půdy 153 ha, z nichž 33 ha bylo ponecháno pro účely polního hospodaření.
Území obory od doby předbělohorské do roku 1695 náleželo statku Lojovice a později statku Štiřín, na kterých se vystřídalo několik vlastníků. Z nich stojí za zmínku písař Království českého Kryštof Vratislav z Mitrovic, Viktorie Piccolomini, rozená Kolowratová a další. Důležitými majiteli Štiřínského statku se stali od roku 1750 Salmové, kníže Rohan a od roku 1831 hrabě Nostic, který dal v roce 1840 ohradit kamenou zdí celý revír. Tím vznikla obora, ve které se z kmenového stavu 150 kusů, střílelo ročně 40 kusů daňčí zvěře.
V roce 1870 zakoupil oboru Březka továrník Ringhoffer, který byl vlastníkem až do jejího převzetí státem v roce 1948. Po roce 1948 převzal Březku Českoslovenký stát – Akademie zemědělských věd, která v té době řídila i výzkumný ústav, který byl v roce 1959 po mnoha změnách transformován na Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.
Z pamětní myslivecké knihy Ringhofferů se dozvídáme, že od konce sedmdesátých let 18. století byl jako lovecký host zván do Březky též korunní princ Rudolf se svojí suitou, pražský místodržitel a jiné tehdejší význačné osobnosti. Z roku 1932 máme první zápis o chovu mufloní zvěře v počtu 8 kusů.
Na výměře zhruba 185 ha je porost lesních dřevin tvořen z 50 % listnatými stromy, především je zastoupen dub zimní a jírovec maďal, a z 50 % jehličnany, zejména se vyskytuje smrk ztepilý, modřín opadavý a jedle obrovská. zemědělská půda zabírá 15 ha, vodní plocha 1 ha, 6 ha ostatní plochy, celkem zaujímá toto území 207 ha.