Situace na cvičišti
Počátkem dubna 1945 byla sestavena vojenská jednotka „Wallenstein“, kterou mimo jiné tvořilo několik útvarů z vojenského cvičiště „SS-Truppenübungsplatz Böhmen“. Součastí bojové skupiny, která se připravovala na závěrečný boj o udržení světovlády, byl i pluk „Kampfgruppe Klein“ složený z frekventantů ženijní školy Hradištko, jimž velel SS-Oberführer Emil Klein. Bojovou aktivaci divize Wallenstein bylo vypuknutí Pražského povstání. Všechny její jednotky měly do rána 6. května dorazit na okraje Prahy a zahájit útok z několika směrů. Cestou na Prahu se esesmani dopustili vraždění civilního obyvatelstva, které statečně bránilo postupu vojska. Nejvíce obětí nacistického běsnění bylo v obcích Psáry, Dolní Břežany a v Praze na Pankráci. Jednotka generála Kleina se dostala podél Vltavy přes Zbraslav až na Smíchov, kde se zapojila do bojů proti pražským povstalcům.
Evakuace tábora
Koncentrační tábor v Hradištku byl vyklizen 26. dubna 1945. 21 vězňů neschopných přesunu bylo zavražděno smrtícími injekcemi, ostatní se vydali pěšky na nádraží do Měchenic, kde byli namačkáni v dobytčích vagónech. Zde dva dny čekali na transport z Vrchotových Janovic. Místní obyvatelé upláceli Němce cigaretami, aby mohli dávat vězňům jídlo. Teprve třetí den se dal vlak do pohybu směrem
ku Praze. Během nekonečné cesty byly k transportu připojovány další vagóny s vězni z ostatních koncentračních táborů, ale i s rodinami německých důstojníků. Vysílení vězni hromadně umírali, na každé zastávce byly z vlaku vynášeny desítky těl. Jejich osud byl stale nejistý. Teprve 8. května se vrata vagonů otevřela a vězni se ocitli na svobodě. Transport smrti osvobodili mezi Kaplicí a Velešínem v jižních Čechách čeští partyzáni.
Stíhaní válečných zločinců
Po kapitulaci se vojáci z vojenského cvičiště SS „Böhmen“ snažili dostat do amerického zajetí. Uspěšný byl v jednání s Američany velitel cvičiště Alfred Karrasch i se svou jednotkou v počtu 20 000 vojáků. Přestože vyšlo najevo, že Karrasch a jeho pobočník Otto Hauprich jsou zodpovědní za vraždu
osmi amerických letců, kteří byli 19. dubna 1945 sestřeleni a dopadeni v prostoru cvičiště, nebyli nikdy potrestáni. Jejich trestní stíhání bylo zahájeno až v roce 1971, to už byl však Karrasch tři roky po smrti. Trestu unikl i strůjce hromadného střílení vězňů z Hradištka Erwin Lange, který zmizel z internačního tábora Dachau beze stopy. Emil Klein se snažil uprchnout z Prahy v koloně K. H. Franka. Byl vypátrán v internačním táboře v Darmstadtu a vydán československým orgánům, které ho odsoudily na 20 let odnětí svobody. Propuštěn byl v roce 1964.