Polipsy
Obec Polipsy se rozkládá 4 km severovýchodně od Kácova v nadmořské výšce 440 m. Za starých dob stávala v Polipsech tvrz na výšině nad vesnicí. Doposud se zde říká „na hradě“. Kdo tvrz zbudoval není známo. O založení Polipes však dodnes koluje mezi lidmi tato pověst: Majitelé zdejší tvrze milovali hony a jejich smečky psů způsobovaly velké škody všem robotníkům, zejména když samotní psi běhali po okolí. Sedláci se tedy domluvili, že kdekoliv se objeví volně pobíhající psi, budou pobiti. Zahubili takto celé smečky psů, což majitele tvrze tak pohněvalo, že ves pod tvrzí pojmenovali jaksi na potupu a posměch „Pobipsy“. Kdy a proč došlo ke změně názvu obce na současné Polipsy se dnes již neví.
Původem obce byla tedy tvrz, která ve 14. století patřila vladykům z Pobipes. Kolem tvrze se rozkládala obora, v níž stávaly domky. Nejstarší známý držitel tvrze byl vladyka z Křišťan a Jeniš z Pobipes. V roce 1623 připadly Polipsy ke zboží Kácovskému, jehož majitelem byl Jan Verde, svobodný pán z Verdenberku. Tak se spojily dějiny obce s dějinami Kácova.
Kostel a fara
Kde stávala farní budova, není vůbec známo. Zřejmě zanikla po husitských rozbrojích a Polipsy byly přiděleny jako filiální kostel ke kácovské farnosti. Chrám zasvěcený Všem svatým založil v 15. století rytíř Jeniš. Skromný jednolodní kostelík během historie třikrát vyhořel. Původní věž shořela roku 1725. Stávala na místě, kde je nyní oltář. Dřevěná věž stojící mimo kostel je vlastně zvonicí a byla postavena až po požáru. Když v roce 1874 kostel opět vyhořel, nechal ho Ferdinand Dobrotivý znovu postavit na starých základech, ale kostelík zůstal i po novém vystavění chudý. Na věži jsou dva zvony. Větší z nich, odlitý roku 1755, má nápis: „Maria, choti milostná, Ty nám prosícím počasí dobré popřejž!“. Menší zvon nese následující nápis: „Já, hlas volajícího na poušti, připravte cestu Hospodinovu, spravte jemu!“ Oba zvony jsou ozdobeny nahoře a dole pásky listového ornamentu a čtyřmi reliéfními obrazy svatých.
Rybník
Návesní rybníčky zvyšují malebnost našich vesnic. Mají ale význam i pro zlepšování životního prostředí. Především jsou biotopem stojatých vod, který zvyšuje počet druhů rostlin a živočichů žijících v našem okolí. Pokud vznikne vyvážené společenstvo, dokáže si takový rybníček sám poradit i se znečištěním vody. Dříve, když na venkově ještě nebyly do odpadních vod napojeny např. pračky, tyto rybníčky fungovaly jako čističky vody. Několik minut cesty na východ teče potok Čestínka, který vtéká v Kácově do řeky Sázavy.