Wandelpaden met uitlegborden >> Het Bospad van Ferdinand d’Este

Zastavení I - Domov mezi listy (o keřích)

Snad každý kdo přijede na Konopiště, zajde i do Růžové zahrady aby obdivoval stovky keřů voňavých růží. Ale ne každý objeví krásu keřů v přírodně krajinářské části parku, která má připomínat okolní krajinu. Keře tvoří přirozený podrost stromů v lesích i základ remízů a okrajů cest. Ferdinand d´Este nechal vysázet podél cest na svém panství miliony šípkových růží. Jsou to něžné a méně nápadné příbuzné šlechtěných růží ze zahrad. Plody divoce rostoucích šípkových a jiných keřů jsou hlavním zdrojem potravy pro ptáky, ale nepohrdne jimi ani náš mlsný jazýček.
A co je to vlastně keř? Keř je dřevina, která na rozdíl od stromu nemá kmen, její stonky jsou zdřevnatělé a větví se hned od země. Botanikové rozeznávají také polokeře. Polokeřem je rostlina, která má část stonků dřevnatou a část dužnatou.

Keřem rostoucím na okrajích lesa u cest nebo na mezích je růže šípková (Rosa canina). Pozor! Na jejích převislých větvích mezi složenými pilovitými listy rostou trny. Rozkvétá v červnu růžovým květem, který krásně voní. Plodem je červená češule - šípek. Šípek obsahuje velké množství vitamínů, zejména C, proto z nich vyrábíme víno, marmeládu nebo je sušíme na čaj. Růži šípkovou používají zahradníci i na očkování okrasných růží z důvodu její vytrvalosti a odolnosti.

Trnka obecná (Prunus spinosa) vytváří velmi husté porosty, které poskytují úkryt ptactvu a zvěři. Větve dorůstají až 3 metry a jsou trnité. Trn vzniká přeměněnou postranní větvičky. Roste na suchých mezích, stráních a je velmi odolná proti mrazu. Listy má vejčité a pilovité. Květy mají nápadně bílou barvu a na jaře jsou krásnou ozdobou krajiny. Plodem jsou černomodré peckovice, které jsou jedlé, ale velmi trpké a vyrábí se z nich víno.

Odjakživa je v domácnosti lékem bez černý (Sambucus nigra), hlavně jeho květ a plod. Snižuje horečku a utišuje kašel. Květenství nazývané kosmatice je bíle nazlátlé, plodem jsou černé peckovičky. Z plodů se dělá víno a zavařenina.

Bez černý a bez hroznatý (Sambucus racemosa) se od sebe rozlišují pomocí plodů, ale lze je rozpoznat i podle dřeně ve větvičkách. Bez černý má dřeň bílou a bez hroznatý má dřeň skořicově hnědou. Oba jsou zimní potravou ptákům, kteří dužinu plodů stráví a semena roznesou s trusem.

Keř známý jako ostružina se jmenuje ostružiník křovitý (Rubus fruticosus). Tvoří keře, které mají až 2 metry dlouhé výhony, do kterých se při procházce pasekou vždy zapletou nohy. Na výhonech má na rozdíl od maliníku pevné ostny! Kvete narůžovělými květy, plodem je plodenství peckoviček černé barvy. Plody se jedí a obsahují vitamin C.

Jemné měkké trny na dlouhých výhonech má ostružiník maliník (Rubus idaeus). Kvete v červnu a vytváří hroznovité květenství. Plody maliníku jsou červené peckovičky, které mají také velké množství vitaminu C a jsou velmi lahodné. Maliníky rostoucí na pasekách od nížin do hor jsou potravou pro zvěř i ptactvo.

Polokeř brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) může dorůst až 45 cm. Listy mají pile podobný okraj, jsou světle zelené a opadávají. Borůvka kvete od dubna do května. Plodem jsou bobule modré barvy, které se jedí a jsou dobré a léčivé. Nasbírat si je můžete v jehličnatých lesích.

Brusnice brusinka (Vaccinium vitisidaea) roste v jehličnatých lesích a na rašeliništích. Listy má neopadavé, tuhé a na okrajích hladké. Kvete od května do června. Květenství je bílé až narůžovělé a plody jsou červené bobule - brusinky, které jsou jedlé a po tepelné úpravě velmi dobré.

JAKOU BARVU MAJÍ PLODY: BORŮVKY, MALINY, TRNKY A BRUSINKY?


MODRÁ, ČERVENÁ, ČERNOMODRÁ, ČERVENÁ 

Kaart

Mapa