Les neobývají jen velcí živočichové jako savci a ptáci, kteří byli středem zájmu arcivévody a důvodem proč byli na konopišťské panství zváni lovečtí přátelé Ferdinanda d´Este z celé Evropy. Velmi důležití pro fungování lesního ekosystému jsou i malí a méně známí obyvatelé lesa. Pro lepší seznámení s nimi si musíme vysvětlit rozdíl mezi obratlovci a bezobratlými. Bezobratlí jsou skupiny živočichů s pevnou vnější schránkou, kteří uvnitř těla nemají kosti ani páteř, například měkkýši, pavoukovci, roztoči a hmyz. Mezi obratlovce patří savci, jejichž zástupcem je i člověk, ptáci, plazi, obojživelníci, ryby a paryby. Oporou těla obratlovců je vnitřní kostra tvořená kostmi, chrupavkami a vazy.
Měkkýši žijí v moři a sladkých vodách, ale jejich zástupce najdeme i na souši. Běžným obyvatelem lesa je hlemýžď zahradní (Helix pomatia) patřící do skupiny plžů. Na jeho těle najdeme ulitu, ve které má uloženy všechny důležité orgány. Hlemýžď má jazýček jako struhadlo, kterým strouhá rostliny. Hlemýžď je v jednom jedinci sameček a samička, ale aby se mohl pářit, potřebuje druhého. Malí šnečci se líhnou z vajíček uložených v půdě. Určitě víte, že se hlemýždi sbírají a připravují jako jídlo.
Křižák obecný (Araneus diadematus), zástupce pavoukovců, má tělo složené z hlavohrudi a zadečku. Jako každý pavouk má osm nohou. Samička je větší než sameček, proto se sameček musí mít na pozoru, aby ho nesnědla. Velmi zajímavé jsou oči na stopkách, kterých je vždy osm a každé oko se může dívat jinam. Křižák tká sítě, do kterých chytá kořist. Do těla kořisti vstříkne trávicí šťávy, ty vnitřek rozloží a pavouk vše vysaje.
Snad každý z nás někdy chytil klíště! Klíště obecné (Ixodes ricinus) patří mezi roztoče. Má hlavohruď srostlou se zadečkem. Je to vnější cizopasník (parazit), který žije v trávě, mechu i v nízkých křovinách. Dokáže cítit jak procházející živočich nebo člověk dýchá, skočí na něj a přichytí se. Ústním ústrojím saje hostiteli krev a zvětšuje objem svého zadečku. Klíště může přenášet nakažlivé nemoci, proto si musíme dávat pozor a po příchodu z lesa se prohlédnout.
Protivným hmyzem je komár pisklavý (Culex pipiens). Kdo by neznal palčivou bolest po píchnutí jeho tenkým sosákem. Krev hostiteli sají jen samičky, které ji potřebují pro vývoj vajíček. Samečci sají pouze rostlinné šťávy. Oplozená vajíčka nakladou samičky do vody, kde se z nich vyvíjí dravé larvy. Larvy se zakuklí a z kukly pak vylétá dospělý komár.
Mravenec lesní (Formica rufa) patří mezi společenský hmyz, který vytváří mraveniště. Je to vlastně obydlí, kde žijí společenstva s několika tisíci jedinci, z nichž každý plní svůj úkol. Někteří staví mraveniště, jíní obstarávají potravu nebo se starají o larvy. Nejdůležitější je oplozená samička, která má křídla a v létě vylétá spolu se samečky z mraveniště na svatební let. Samec hyne a samička se vrací do svého mraveniště nebo zakládá novou rodinu. Mravenci mají u zadečku žlázu, z níž vylučují kyselinu mravenčí, která způsobí, že když vás mravenec kousne, štípe to. Mravenec lesní je chráněný zákonem.
V ekosystému lesa velmi často objevíme i drobné obratlovce, například obojživelníky. Všichni obojživelníci jsou u nás zákonem chráněni. Larvou obojživelníků je pulec, který dýchá žábrami. Dospělec dýchá plícemi a kůží. Obojživelníkem je i žába ropucha obecná (Bufo bufo). Ve dne se ukrývá pod kameny nebo v zemních děrách a v noci chytá pomocí dlouhého vystřelovacího jazyka hmyz, žížaly a měkkýše. Ropucha má zavalité tělo a krátké nohy. V bradavičnaté kůži jsou jedové žlázy, jejichž výměšek chrání ropuchu před nepřáteli. Samečci jsou nápadně menší než samičky.
Ještěrka obecná (Lacerta agalis) je zástupcem našich plazů. Žije na výslunných stráních, kde se ukrývá pod kameny, kořeny a v zemních děrách. Štíhlé protáhlé tělo s dvěma páry končetin je zakončeno ocasem. Na prstech má ostré drápky, které jí ulehčují pohyb. Zimu přespává ještěrka v úkrytu podobně jako hadi. Má suchou kůži bez žláz, pokrytou drobnými šupinami. Samec má zelenavou barvu a samička má barvu hnědavou. Živí se plži a hmyzem.
S hadem si můžeme snadno splést slepýše křehkého (Anguis fragilis), beznohého ještěra s hadovitým tělem a hladkými překrývajícími se šupinami. Tento plaz loví večer a v noci, živí se dešťovkami, slimáky, pavouky a hmyzem. Žije v hustých, křovinatých porostech a v lesích. Stejně jako ještěrkám se mu velmi snadno odlomí ocas, který se ještě chvíli pohybuje a upoutá pozornost pronásledovatele. Tímto způsobem slepýš získá čas k útěku.
Mezi poměrně velké obratlovce patří zástupci ryb. Ryby můžeme objevit v lesních bystřinách, potocích, tůních i rybníčcích. Pstruh obecný (Salmo trutta) miluje rychle tekoucí potoky s velmi čistou vodou, je tzv. bioindikátorem čistoty vod. Jako dravec loví hmyz a drobné rybky. Pstruha poznáte podle tukové ploutvičky nad ocasní ploutví, celé tělo má pokryto červenými skvrnami a ostré zuby v tlamě. Pstruh je také velkým sportovním úlovkem a hospodářsky je ceněný pro chutné maso.
KOLIK NOHOU MÁ: KŘIŽÁK, JEŠTĚRKA, SLEPÝŠ, HLEMÝŽĎ, KOMÁR?
8, 4, 0, 1, 6