Wandelpaden met uitlegborden >> Geschiedenis en natuur van het Park van Konopiště

Zastavení 10 - Louky u sochy Sapfó

Zastavili jsme se uprostřed oddělení V Syrých, které se původně nazývalo Frýdecký park (Friedeggpark). Hájovna Frýdek se však nachází za silnicí Benešov - Jarkovice, malá parková úprava vedle ní zanikla a celý přilehlý areál slouží jako bažantnice.
Socha na deset metrů vysokém podstavci představuje antickou řeckou básnířku Sapfó. Původně odtud vedla směrem k Růžové zahradě okružní cesta, provázená skupinami pozoruhodných stromů. Její cca 300 metrů dlouhý úsek od Sapfó zanikl, ale zachovaly se původní výsadby s borovicí černou (Pinus nigra), porost lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) s příměsí lípy malolisté (Tilia cordata) a zelené (Tilia euchlora) a další.
Před rozcestím u Sapfó se přes louku s nejmohutnějším dubem letním (obvod kmene 5,35 m) otevírá pěkný výhled na velkou zámeckou věž.
V těsné blízkosti této, ale i jiných zastávek, se nacházejí volné nezalesněné prostory pokryté trvalými travními porosty, které jsou běžné v přírodně krajinářském parku a samozřejmě i ve volné krajině. Jde o louky.
Louka je dalším ekosystémem (tj. funkční soustavou živých a neživých složek životního prostředí, jež se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase), u kterého se blíže zastavíme. Louky a pastviny vznikaly v dobách, kdy se člověk měnil z pastevce na zemědělce, usazoval se na jednom místě a potřeboval pro svá hospodářská zvířata dostatečné zdroje píce. Vypaloval les a na jeho místech zakládal louky a pastviny.
Louky i pastviny jsou dnes součástí zemědělského půdního fondu dle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a jsou chráněny jako základní přírodní bohatství naší země i jako výrobní prostředek umožňující zemědělskou výrobu.
Na loukách, při jejich způsobu obhospodařování, vznikaly specifické podmínky, které vyhovují pouze některým druhům rostlin.
Louky a pastviny jsou bohatě vystaveny slunci a pravidelně spásány či koseny. Luční společenstva proto tvoří převážně druhy vytrvalé nebo víceleté, trsnaté, druhy s oddenky či hojnými výběžky, které se snadno a rychle vegetativně (nepohlavně) množí. Jsou to především četné druhy trav, jejichž trsy opakovaným sekáním nezanikají, ale naopak sílí a houstnou.
Louky a pastviny jako uměle vytvořené prostředí musí být člověkem neustále obhospodařovány a udržovány, jinak časem ztratí svůj charakter a začnou se měnit v přirozenou formaci, ze které vznikly, tzv. klimax. V našich podmínkách je to les.
Místa, která člověk pravidelně neobdělával, jako jsou například meze, rokle, okolí cest a vodotečí, zarůstala postupně keřovou a stromovou zelení. A tak i v intenzivně zemědělsky využívané krajině se vytvořila mozaika rozptýlené trvalé zeleně, která má pro krajinu nesmírný význam, a to nejen estetický, ale i protierozní, klimatický, vodohospodářský, ochranný a další. Zároveň má vliv na zvýšení druhové pestrosti rostlinných a živočišných společenstev a působí na udržení určité rovnováhy v životním prostředí.
Přírodní rovnováhu je potřeba zajistit i na pozemcích hospodářsky využívaných jako les. Lesnické hospodaření nám přiblíží informační text zastávky u hájovny Šiberna.

Kaart

Mapa