Právě jsme zastavili u hlavní křižovatky všech cest konopišťského parku. Zde se můžeme rozhodnout, kam bude dále směřovat naše procházka.
Centrálním motivem této části parku je barokní fontána, která sem byla přivezena ze zahrady zámku Catajo u Padovy. Zdobí ji čtyři sochy Tritonů (tj. bytostí, jejichž polovinu těla tvoří člověk a polovinu ryba), troubících na mušle, a socha Neptuna s trojzubcem (Neptun je římská obdoba řeckého boha moří Poseidona).
Od fontány vedla na sever asi 70 metrů dlouhá stezka, která ústila na okružní cestu kolem prostorné parkové louky. Tato okružní cesta, která též procházela bohatou sbírkou pozoruhodných dřevin, bohužel v důsledku nedostatečného odstraňování náletových dřevin zanikla a následkem nedostatku
světla dokonce odumřely i některé cenné dřeviny. Od roku 1998 provádějí Lesy České republiky, Lesní závod Konopiště, za přispění dotačních titulů Státního fondu životního prostředí ČR, rozsáhlou
a nákladnou rehabilitaci parku. Jejím cílem je obnova původních vegetačních i architektonických komponentů i prostorových vazeb.
Rozcestí u Neptuna doplňuje Křížová cesta, kterou v roce 1775 založila vdova po F. V. Vrtbovi Marie O´Kellyová, patrně jako projev usmíření s poddanými a uctění památky sedmi zastřelených zbouřenců při krvavě potlačené vzpouře poddaných u zámku Konopiště dne 17. a 18. července téhož roku. Zachovalo se jen 14 zastavení. Na místo zaniklé Kalvárie sem dal František Ferdinand umístit
Lurdskou jeskyni s křížem jako připomínku své návštěvy Lurd v roce 1905.
Od rozcestí u Neptuna vede přímočará stará Vrtbovská alej, asi 600 metrů dlouhá, tvořená především lípou malolistou (Tilia cordata), která prochází oddělením Šiberna, pojmenovaném po vrchu Šiberna (foto na zastávce č. 1 a 12).
Při utváření velkorysého konopišťského areálu hrály významnou roli aleje, tedy stromořadí lemující cesty. V konopišťském parku můžeme spatřit krásné staré aleje, které se účastnily dění již za panování Vrtbů a které posléze na počátku minulého století provázely i hosty následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este.
Tradice vysazovat stromy podél komunikací je stará jako civilizace sama. Staří Římané vysazovali stromy podél cest pro lepší orientaci v cizím terénu. První patent (zákon) o silničním stromořadí byl u nás vydán za Karla VI. Výsadbu silničních stromořadí podporovala také Marie Terezie. Dodnes obdivované tzv. císařské silnice vznikly za jejího panování.
V alejích podél silnic bylo v 19. století jen v Čechách evidováno přes půl milionu stromů. Stromořadí mohou být jedno i více řadá, podle toho cestu doprovázejí buď z jedné nebo obou stran. Stromy se v nich vyskytují v pravidelném i nepravidelném rytmu. Význam stromořadí podél cest je mnohoznačný: dopravně technický, dopravně bezpečnostní, hygienický, rekreační, krajinářský, estetický a biologicko ekologický.
Stromy podél komunikací významně ovlivňují kompozici krajiny a společně s vegetačním doprovodem vodotečí a vodních nádrží jsou mnohdy jedinými prostorovými vegetačními útvary v krajině.
V současné době se za výrazné podpory státu opět přistupuje k výsadbě nových, odbornému ošetření starých a obnově přestárlých alejí. Díky tomu se v naší krajině uchovávají a po zásluze vracejí složky nenahraditelné z hlediska pobytového i krajinotvorného.
Na další zastávce budeme moci obdivovat jedinečnost areálu Růžové zahrady.