Naučné stezky >> Vystěhované Hradištko

Zastavení 8 - Archiv K. H. Franka

Historie těžby zlata
Abychom pochopili důležitost rokle Dušno, ve které se právě nacházíme, zavítáme více do historie. Již Keltové, kteří ve středních Čechách pobývali ve 4. až 1. století před Kristem, objevili zlato a z této doby pocházejí rozsáhlá rýžoviště. Dokladem toho jsou i místní názvy Brunšov a Šlemín (odvozený od slova Za vlády Lucemburků (13. a 14. století) zažívá velký rozmach podzemní těžba, jejíž pozůstatky můžeme najít na řadě míst v okolí, v katastru naší obce například na severním svahu Medníku, kde se nachází rozsáhlá skupina rýžovnických
kopečků, tzv. sejpů. Druhým místem je právě lokalita Dušno. O rudním mlýnu u potoka tekoucího od Závisti se zmiňuje listina z roku 1527. Zdejší doly dosahovaly až do hloubky 100 metrů a byly objeveny při zemních pracích během stavby štěchovické přehrady v letech 1939–1944.

Úkryt pro archiv K. H. Franka
Zmíněné štoly posloužily na konci války jako úkryt pro několik desítek beden dovezených z Prahy, což vešlo ve známost v únoru roku 1946. Na Hradištko dorazila skupina amerických tajných agentů s německým zajatcem Günterem Achenbachem, který je dovedl do Dušna. Během dvou dnů se jim podařilo odkrýt a odminovat vstup do štoly a vyzvednout 32 dřevěných beden. Až po jejich odjezdu se o případ začala zajímat československá vláda a poslala americké vládě oficiální protest. Bedny byly vráceny zpět do Prahy až počátkem března. Jejich obsah tvořily dokumenty z kanceláře státního tajemníka u říšského protektora, později německého státního ministra pro Čechy a Moravu Karla Hermanna Franka, které následně posloužily jako důkazní materiál při jeho obžalobě a odsouzení
k trestu smrti.

Mýty o tzv. Štěchovickém pokladu
O tom, zda Američané skutečně vrátili to, co si z Dušna odvezli, se dodnes spekuluje. Stejně jako o tom, zda toho na území naší obce není ukryto více. Mluví se o politických dokumentech, prototypech létajících talířů, návodu na výrobu antihmoty či dokonce tunách ukradeného zlata a uměleckých předmětů. Tyto úvahy vešly ve známost jako tzv. „štěchovický poklad“, o jehož nalezení se už pokoušela řada organizací i zapálených hledačů a jejich úsilí stále pokračuje. Pozornost věnovali hned několika lokalitám najednou, kromě Dušna i údolí šlemínského potoka nebo prostoru střelnice na Medníku, kde se údajně nachází podzemní továrna. Faktem je, že „štěchovický poklad“ se postupem času stává více mýtem než skutečností.