Zastavení 15 - Koupadla - lázně - plovárna - hrad Zlenice a okolí
Z dávné historie
Soutok Mnichovky se Sázavou je místem krásným i historickým. Nález hrotu kopí z 10. - 12. století nesouvisí s okolními hrady, ale s brodem, který spojoval významné přemyslovské hradiště Lštění (cca 4 km jižně) s Prahou. Řeka tehdy sloužila, podobně jako později obyvatelům hradů ve 13. - 15. století, ke koupeli, osvěžení či praní. Nedávný archeologický výzkum v areálu říčních lázní (více informací na informačním panelu na plovárně) prokázal existenci intenzivně osídleného podhradního městečka hradu Zlenice, které obsahovalo větší množství hospodářských budov (hamr, mlýn, rybárna, sklady apod.) a žilo svým životem v průběhu 14. a 1. Poloviny 15. století.
Od říčních lázní k plovárně
Stavba železnice a vil i příliv turistů či trampů zvyšoval nároky na organizaci sportovního vyžití a zajištění turistického ruchu. Proto místní podnikatelé založili v roce 1899 Okrašlovací spolek pro Senohraby a okolí, jehož prvním počinem byla úprava cest k říčním lázním, výsadba okrasných stromů, stavba laviček a lávek i výstavba dřevěných bud ke svlékání s oddělením pro muže a ženy. V roce 1906 vznikly podle projektu Otokara Dvořáka velké a výstavní lázně, po jejichž demolici panstvím Komorní Hrádek si pozemek přivlastnil pražský kavárník Jan Benda. Následně v roce 1914 vznikají druhé lázně, které však nepřežily 1. světovou válku, a proto v roce 1918 došlo k výstavbě třetích lázní s 50 kabinami. V letech 1930–32 vznikl domek pro plavčíka, převlékárny, tenisové kurty a benzinová pumpa na zlenické straně řeky. V roce 1957 byl spolek i s lázněmi začleněn do MNV Senohraby a plovárna v 60. Až 80. letech zažívá své druhé zlaté období. Od roku 1997 plovárnu provozuje „Občanské sdružení pro obnovu senohrabské plovárny a zachování přívozu“, které zastavilo její porevoluční devastaci (po roce 1989). Zdejší přívoz je provozován od roku 1920.
Hrady nad plovárnou
Podle archeologického výzkumu hrad Zlenice (od 19. století lidově nazývaný Hláska) vznikl ještě na konci 13. století (první zmínka pochází až z roku 1318). Jednalo se o sídlo významného rodu pánů ze Zlenic. Od roku 1377 byl hrad královským manstvím a velmi často
měnil své majitele. Po roce 1444 hrad drželi Kostkové z Postupic, jejichž rozsáhlé posázavské panství bylo mezi lety 1463 až 1465 cílem útoku vojsk Jiřího z Poděbrad proti zdejší katolické opozici (hrad byl dobyt a pobořen). Přístupová cesta vstoupila do opevněného předhradí, jehož delší strany byly zastavěny podélnými hospodářskými budovami. Přes příkop se vstupovalo věžovitou bránou do jádra hradu tvořeného obytnou věží a třemi palácovými křídly, která svírala nevelké nádvoří. Hrad ještě obíhala parkánová zeď. Hradní zřícenina je známa z ilustrací pohádek od Josefa Lady i z českého historického filmu „Zločin na Zlenicích hradě L.P. 1318“, natočeného v roce 1971 podle stejnojmenného románu Radovana Šimáčka (1941).
Na protějším kopci se nacházejí relikty dalšího zaniklého bezejmenného „Hradu u Čtyřkol“. Archeologický výzkum prokázal, že hrad existoval velmi krátce v průběhu 1. poloviny 13. století. Nevelký dvoudílný dřevohlinitý hrad byl tvořen pouze jednou čtvercovou věžovitou stavbou, dvoudílným palácem a několika dřevěnými hospodářskými budovami, které zanikly beze stop. Opevnění tvořil mohutný šíjový příkop a zřejmě pouze dřevěná palisáda. Majitele hradu neznáme, ale mohl jím být některý z knížecích úředníků z nedalekého hradiště Lštění.
