SS–Pioniers chule Hradischko
Ještě před dokončením vystěhování obce byla dne 1. července 1942 na území Hradištka založena ženijní škola, jako první vojenská škola na zřizovaném cvičišti „SS-Truppenübungsplatz Beneschau“ (později přejmenovaném na „SS-Truppenübungsplatz Böhmen“). Jejím zakladatelem byl Willy Boden, pozdějším velitelem školy se stal SS-Oberführer Emil Klein. Škola využívala území od soutoku Vltavy a Sázavy až k obcím Teletín a Kamenný Přívoz. Původně měla být určena pouze pro důstojníky ženijního vojska, nakonec byly otevřeny tři výcvikové kurzy: kurz velitelů čet v Hradištku, poddůstojnický kurz v Pikovicích a technický kurz v Brunšově. Později bylo zřízeno ještě ženijně-technické učiliště, jehož úkolem bylo školit opraváře pro dílenské jednotky a provádět vývojové práce na ženijních zbraních a zařízeních.
Proměna obce v důsledku vojenských potřeb
Se zřízením školy souviselo zajištění provozních a ubytovacích prostor, skladišť a výcvikových ploch. V Hradištku mělo být připraveno ubytování pro štábní rotu (130 mužů) a pro velitelský štáb (60 mužů). Dále se měly zajistit budovy pro umístění vojenské správy, nemocnici, správu zemního cvičiště a výukové sály důstojnických kurzů se 100 lůžky. Další budovy měly sloužit jako důstojnický dům pro stálý personál, pro důstojnické frekventanty, kantýny s ubytovacími prostory pro poddůstojníky a mužstvo, stáje, jízdárny, dílny či garáže.
Úpravy v Pikovicích i na Brunšově
V Pikovicích bylo potřeba zařídit ubytování pro tři roty (600 mužů) a pro poddůstojníky (250 mužů). Každá rota vyžadovala vojenskou prodejnu, skladiště zbraní a šatstva. V Brunšově bylo třeba zajistit ubytování pro jednu rotu (200 mužů), zvláštní výcvikový kurz (180 mužů) a ubytování pro personál vodního cvičiště. Ostatní budovy nevyužité pro ubytování jednotek měly být dány k dispozici stálým zaměstnancům školy.
Domov pro stovky vojáků
Honosné vily obsadili důstojníci a velitelé ženijní školy se svými rodinami. Pro ubytovací potřeby frekventantů vojenských kurzů byly na území obce vystavěny dřevěné ubytovny, tzv. „teskobaráky“, které se příliš nelišily od budov, které stály v koncentračních táborech. Na mostě ve Štěchovicích i v Pikovicích vyrostly závory a nepřetržitě zde hlídkovala stráž. Nepovolaným byl vstup zakázán.