Ráj turistů
Obec Hradištko a přilehlé okolí bylo za první republiky vyhledávaným místem turistů, kteří přijížděli obdivovat krásu Svatojánských proudů nebo romantické údolí řeky Sázavy. Ne náhodou se právě v tomto kraji zrodil tramping a v okolních lesích byly zakládány první trampské osady. Majetnější občané si zde stavěli honosné vily, kde trávili letní dovolené. Místní obyvatelé zřizovali restaurace a občerstvení, volné pokoje ve svých domech pronajímali jako letní byty. Světová hospodářská krize sem dorazila se zpožděním a díky velkým stavebním projektům, jako byla přehrada ve Vraném, lávka pro pěší v Pikovicích či štěchovický most, se podařilo zmírnit vysokou míru nezaměstnanosti.
Okupace zpečetila osud
Plány německých okupantů na zřízení vojenského cvičiště mezi Vltavou a Sázavou spadají už do roku 1939. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava převzala německá armáda správu vojenských cvičišť v Brdech, Milovicích a Vyškově. Záměr zřídit zcela nové cvičiště pro elitní jednotky zbraní SS nevycházel pouze z vojenských potřeb, ale také z plánů „konečného řešení české otázky“. Nejenom Sudety, ale celé Čechy měly být osídleny Němci. Po obyvatelích z pohraničí čekalo na vyhnání z domovů další a další české obyvatelstvo.
Lidé bez domova
Vystěhování obyvatel bylo rozděleno do pěti etap. První vyhláška byla vydána 14. března 1942 a nařizovala vystěhování osmi obcí a jejich osad v neveklovském okresu. Vyhláška z 16. června 1942 rozšířila evakuované území až k břehům Vltavy a Sázavy a zahrnovala i obec Hradištko a její místní části – Pikovice a Brunšov. Obyvatelé se museli vystěhovat do 15. září 1942. Jejich domovy, kde žili po několik generací, se staly majetkem Velkoněmecké říše.
Vystěhování v číslech
Rozloha vysídleného území byla 44 000 ha. Z celkového počtu 29 831 se do 1. dubna 1944 vystěhovalo 17 647 obyvatel, zbylí obyvatelé zůstali na práce, a to hlavně v hospodářských dvorech, tzv. SS-Hofech, nebo na stavbách. Přesto i těm, kteří zůstali, byl majetek vyvlastněn a bylo jim uděleno nové bydliště.