Pierwsza wzmianka w 1436
Správní území obce Vodslivy se rozkládá na jednom katastrálním území o výměře 471,73 ha. V obci žije 99 obyvatel (rok 2015).
První písemná zmínka o obci Vodslivy pochází z roku 1436. Ve středověku nebyly domy v městech číslovány, tehdy měl každý dům své domovní zanesení nebo název podle své polohy. Podle nich byli jejich majitelé jmenováni. V tomto případě byli obyvatelé osady zváni "od slívy" podle nějak významného stromu slívy, a z toho vznikla spřežka Odslivy. Poté se přidalo V, tedy Vodslivy (dr. Antonín Profous). Obyvatelé Vodsliv se přiklánějí spíše k tomu, že název obce Vodslivy vznikl od místa, kde se slévají vody.
Vodslivy byly poddaným panstvím Komorního Hrádku nad Sázavou. V roce 1600 bylo v obci 7 rolnických a 2 chalupnické usedlosti. Během třicetileté války byla vesnice vypálena švédskými vojsky a kolem roku 1700 musely být budovy znovu postaveny. Roku 1800 se vesnice rozrostla, měla 37 čísel popisných. V roce 1891 byl postaven obecní hostinec za 3 585 zlatých. Peníze se stržily za prodaný obecní les. Nájemcem byl Stání pivovar v Benešově. Spolu s hostincem byla postavena i obecní kovárna, kde byl dlouholetým nájemcem František Michálek.
Od roku 1960 do roku 1990 patřily Vodslivy pod obec Ostředek. V roce 1990 se osamostatnily.
Obecní škola
Škola ve Vodslivech byla založena roku 1768 pravděpodobně kvůli tereziánskému nařízení. Ale bohužel se neví, jak škola vypadala, ani kdo na škole učil. O nové škole jsou první zápisy až z roku 1838. Rok 1858 je pro ni památný tím, že při opravě stavení byla sundána stará věž se zvonečkem, protože svou vahou ohrožovala školní budovu. Zvonek byl zavěšen do nové zvoničky.
V 17. století stál uprostřed vesnice dům č. 23, který byl postaven na obecním pozemku. Z této chalupy byla zřízena škola. Podle předpisů se mělo do školní světnice vejít 45 žáků, ale učilo se v ní přes 100 dětí každý rok. Ke stavbě nové školy došlo, protože roku 1855 přišlo na učitele Františka Vobořila udání, že má ve školní světnici různý nábytek a že v ní bydlí. Na napomenutí okresního úřadu v Benešově vylíčil učitel, jak ubohé jsou poměry ve vodslivské škole, a že pořádek je možný jen tehdy, jestliže okresní úřad nechá postavit školu novou. Stavba školní budovy byla dokončena dne 10. října 1863. Kvůli velkému počtu dětí byla na škole dne 1. ledna 1883 otevřena druhá třída. Škola však končí v roce 1947.
Pomník padlých v 1. světové válce
Pomník byl postaven roku 1924 s přičiněním sboru dobrovolných hasičů a některých občanů. Antonín Kratochvíl, který sloužil aktivně u 102. pěšího pluku v Benešově, byl poslán na srbskou a odtud na ruskou frontu, kde byl zajat. Protože o něm delší dobu nedošla žádná zpráva, všichni se domnívali, že na ruské frontě padl. Proto když byl ve Vodslivech připravován pomník padlým vojínům, bylo i jeho jméno vyryto na desce. Později však z Ruska došly zprávy od Antonína Kratochvíla. Přihlásil se a žil v Rusku.
Sloupová zvonička z červeného permského pískovce
Vedle pomníku padlých v 1. světové válce stojí na návsi sloupová zvonička z červeného permského pískovce. Je čtvercového půdorysu a podle nápisu na zvoničce vznikla tato památka v roce 1872. Zvonička se skládá ze čtyř kamenných bloků, kamenné lucerny, ve které je umístěn zvon a kamenného kříže osazeného litinovým Kristem. V roce 2006 byla zvonička kompletně zrestaurována.