Zámek postavený Arnoštem Františkem z Vrtby byl poprvé zmíněn r. 1743. V pol. 19. století jej Vratislavové z Mitrovic nechali novogoticky přestavět, především arkády s hrotitými oblouky. V r. 1948 byl zabaven Langhamerům, nyní je navrácen jejich potomkům.
Již počátkem 14. století byla v severní části vsi postavena dosud zčásti zachovaná gotická tvrz. Majitelé na ní sídlili až do 17. století. Po roce 1737 si nechal Arnošt František z Vrtby nedaleko tvrze postavit nový zámek poprvé připomínaný roku 1743. Roku 1830 k němu František Josef Vratislav z Mitrovic přistavěl severní křídlo a roku 1857 jeho synové František Josef a Josef František celý objekt přestavěli novogoticky. Od zadluženého Františka Josefa koupil zámek roku 1872 Bedřich Belelgarde, hned o rok později pak Mořic Sternhauss. Posledními majiteli byli Langhamerové z Bíliny, kterým byl roku 1948 zabaven. Místní národní výbor v něm zřídil byty, sídlila zde i obecní knihovna. Bez patřičné údržby objekt postupně chátral, proto není divu, že jej památkové instituce zařadily na seznam ohrožených památek. Zámek byl pak navrácen potomkům Langhamerů.
Jižní křídlo je obdélné patrové s mansardovou střechou a lizénami zvýrazněnými nárožími. Po bocích vstupní haly byla v přízemí čtveřice menších místností. Sedm za sebou řazených místností severního křídla bylo přístupno z arkádové chodby podél východního boku. Severně a východně od zámku jsou dodnes zpustlé zbytky zámecké zahrady, při jejíž východní zdí dosud stojí zříceniny obdélného zahradního pavilonu.