Údolní niva
Údolní niva je označení pro ploché území kolem vodního toku, v němž řeka, říčka nebo potok často mění tvar a polohu svého řečiště (koryta, kterým protéká). To nastává v období, kdy má tok hodně vody, např. při jarním tání, bouřkách nebo při dlouhotrvajících deštích. Rychle se měnící přírodní podmínky – časté záplavy, kolísající hladina podzemní vody, odplavování zeminy nebo naopak její naplavování – se projevují na rostlinném společenstvu, které v nivě roste.
Rostlinné společenstvo nivy
Traviny
Psárka luční, ostřice štíhlá, rákos obecný a sítina rozkladitá tvoří základ rostlinného společenstva nivy. Nevadí jim, že jsou občas pod vodou. Většina z nich má oddenky, které jsou v případě odlomení schopny se uchytit a dále růst.
Orobinec širokolistý roste v místech se stojatou vodou. Některé části lodyhy jsou jedlé, dokonce se z nich dá po usušení umlít mouka. Z listů se pletou klobouky, rohože nebo košíky.
Rákos obecný – naše největší tráva, která může být vysoká až 4 m. Rákos má široké využití, je vhodný např. pro kořenové čistírny odpadních vod, dříve se používal jako materiál pro výrobu střešní krytiny – došků a nyní zažívá renesanci. Také se z něj vyrábějí rohože.
Širokolisté byliny
Vedle travin zde rostou blatouch bahenní, pcháč různolistý, vrbovka chlupatá, tužebník jilmový, kakost bahenní a další širokolisté byliny.
Ruderální rostliny
Rostliny, které vznikly na výrazně pozměněném místě, kde došlo k narušení ekosystému, se nazývají ruderální. Vyznačují se velikou rychlostí růstu a krátkým životním cyklem. Jejich semena mají často schopnost odložit klíčení do okamžiku, kdy nastanou vhodné podmínky pro růst. Mezi tyto rostliny patří kopřiva dvoudomá nebo pelyněk černobýl. Víte, že kopřiva dvoudomá snižuje hladinu krevního cukru, působí mírně močopudně, proti krvácení, protizánětlivě, urychluje hojení ran, regeneruje pokožku, používá se proti pocení? Časté je také využití kopřivy v kosmetickém průmyslu.
Invazivní rostliny
Netýkavka žláznatá (původem z Himaláje), netýkavka malokvětá a křídlatka japonská nebo sachalinská patří mezi invazivní rostliny, které se množí velmi rychle a postupují proti proudu řek a potoků až do hor. Dorůstají výšky běžně přes 2 m a vytlačují původní rostliny. Potlačují biologickou rozmanitost a poškozují ekosystém. Je nutné zabránit jejich dalšímu rozšiřování.
Keře
Keře jsou v nivě zastoupeny vrbou košíkářskou, vrbou šedou, vrbou jívou, krušinou olšovou, bezem černým, často se vyskytuje i střemcha obecná. Vrba se snadno rozmnožuje řízky. Ulámané větvičky se zachytí někde v naplavenině a za čas vzejdou. Vrbová kůra působí desinfekčně, protihorečnatě a má protiprůjmové účinky. Kůra krušiny olšové se zase používala jako projímadlo, jako žluté barvivo a dokonce se z ní pálilo dřevěné uhlí, které bylo používáno na výrobu střelného prachu. Bez černý je nejen léčivka (odvar z květu je vynikající prostředek na snížení horečky), ale také potravina. Z plodů, které obsahují velké množství vitamínu C, B a železa, se dělá džem a sirup, používají se v potravinářství jako červené barvivo a dělá se z nich domácí víno a likér.
Živočichové
Obojživelníci
Potřebují vodní prostředí ke svému životu, zvláště pro rozmnožování. Tam, kde se nacházejí stojaté vody, přicházejí žáby klást vajíčka, z kterých se vylíhnou pulci. Vyskytují se tu nejčastěji skokan hnědý, skokan zelený a ropucha obecná, kteří patří mezi bezocasé obojživelníky.
Lesní potůčky se studenou a zejména čistou vodou obývají také larvy mloka skvrnitého, který patří mezi ocasaté obojživelníky. Jde o silně ohrožený druh.
Plazi
V nivě se vyskytuje užovka obojková. Tento nejedovatý had je součástí potravního řetězce: hmyz – obojživelníci – užovka obojková – ježek, jezevec, draví ptáci. Potravní vztahy v ekosystému můžeme vyjádřit potravním řetězcem nebo potravní pyramidou. V potravní pyramidě platí, že počet živočichů od základny klesá. To znamená, že základní potravy musí být mnohem více než těch, kteří ji konzumují.
Hmyz
Létají zde vážky, šídla a šidélka, motýli a mouchy. Pokud je někde obnažený vlhký štěrkový nános, můžeme na něm spatřit hejno pijících motýlů. Víte, že dravé larvy vážek mohou žrát pulce skokana zeleného? Vztahy mezi jednotlivými organismy jsou vzájemně propletené a tvoří potravní síť. Všechny navzájem závislé organismy tvoří ekosystém. Pokud je počet organismů na takové výši, že se všechny druhy uživí a žádného není nadbytek, ani žádný není vyhuben, pak můžeme říci, že je ekosystém zdravý a vyvážený. Můžete zde dále vidět z ptáků například sýkory, pěnkavy, pěnice nebo ze savců hryzce vodního – „vodní myš“. Napít se přijde srnčí zvěř a celkem pravidelně zde najdeme kaliště divočáků.
Otázky pro pozorné čtenáře:
Čemu se musí přizpůsobovat rostliny v údolní nivě?
Čím jsou nebezpečné invazivní rostliny?
K čemu potřebují žáby vodní prostředí?
Vysvětli, proč v potravní pyramidě počet živočichů od základny
klesá.