Každý krajinářský park představuje vždy velké množství nelesních ploch. Vlašimský zámecký park díky své členitosti navíc předurčuje jejich velkou rozmanitost.
Zejména pod Starým hradem a u sochy Samsona můžeme najít výhřevné a výslunné plochy s teplomilnou vegetací, typickou pro údolí Vltavy a Sázavy. Roste zde např. tolita lékařská (Cynanchum vincetoxicum), rozchodník ostrý (Sedum acre), smolnička obecná (Viscaria vulgaris), česnek viničný (Allium vineale), bojínek Boehmerův (Phleum boehmeri) atd.
Úpatí těchto svahů a skal jsou však naopak vlivem zastínění většinou chladná a vlhká a představují vhodný biotop pro různé druhy kapradin, např. pro drobnou kapradinku, v parku častou, sleziník červený (Asplenium trichomanes). Na zastíněných zdech můžeme v parku najít i příbuzný sleziník routičku (Aspelnium ruta-muraria).
Největší část nelesních ploch tvoří samozřejmě louky. Na výsušných loukách nacházíme např. biku ladní (Luzula campestris) či vřes obecný (Caluna vulgaris). Na vlhčích loukách pak kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), černohlávek obecný (Prunella vulgaris), čertkus luční (Succisa pratensis), jedovatý ocún jesenní (Colchicum autumnale) – vzácnou rostlinu na celém Podblanicku.
Na zvodnělých místech, v terénních sníženinách a v odvodňovacích stružkách na loukách zejména kolem Blanice se setkáváme s mokřadní květenou – různými druhy ostřic (Carex sp.), zblochany (Glyceria sp.), blatouchem bahenním (Caltha palustris), skřípinou lesní (Scirpus sylvatica), vrbovkami (Epilobium sp.), kyprejem vrbicí (Lythrum salicaria) a dalšími druhy.
Vlastní specifickou květenu má i řeka Blanice a drobné vodní zdrže v parku, kde na hladině většinou dominuje okřehek menší (Lemna minor).