Hornopožárské lesy

Lesní masiv hornopožárských lesů láká milovníky přírody v podzimním období množstvím barev, zkušené oko rozliší různé typy lesa – doubravy, bučiny a jedliny. Ruka lesníka zde pracuje již velmi dlouho, zdejší lesy byly využívány jako zdroj dřeva pro blízké jílovské zlatonosné doly.  Práci lesníků připomíná i pomník na okraji bučiny pod Panskou skálou – lesník Dlabal zde tragicky zahynul rukou pytláka. Pozornosti určitě neujdou velké žulové balvany, které vytváří na Gryble seskupení roztodivných tvarů. Na mnohých z nich najdeme okrouhlé prohlubně – takzvané „obětní mísy“, které se staly inspirací mnoha  různých pověstí. Dříve byly přisuzovány keltskému i staršímu osídlení, dnes již víme, že vznikají působením vody a mrazu. Nedaleko Kamenného Přívozu se nalézá údolí s tajuplným jménem – Vlčí rokle. Žulové balvany porostlé mechem zde tvoří neobvyklé skupiny a proudy, jako kdyby je tu nakupili dávní obři.  Mezi kameny se vine roklí pěšina, přes kterou leží mohutné kmeny padlých buků, které rostou na svazích společně s pokrouceným habrem obecným a lípou srdčitou. V mělké kamenité lesní půdě se uchytily jen nenáročné druhy lesních rostlin jako je kapraď samec. Na kmenech stromů vyhledává svou potravu – larvy hmyzu, strakapoud velký. Svůj dlouhý dlátovitý zobák používá i k úpravě hnízdních dutin ve vhodném stromě. Vlčí rokle byla v roce 1990 vyhlášena jako chráněné území – je přírodní památkou. Lesníci zde hospodaří ohleduplně se snahou zachovat původní divokou přírodu.