Štola sv. Josefa je jedním z mnoha důlních děl významné části jílovského zlatonosného revíru - Kocourském žilném pásmu.
Ražba zdejší štoly vedené z údolí Turyňského potoka proběhla v létech 1949-1950 v rámci průzkumu celého jílovského zlatonosného revíru. Ve stejné době byla v západní části Halířů zpřístupněna stará štola ražená směrem na východ z údolí Chotouňského potoka. Zmáhání staré štoly neposkytlo žádné zajímavé výsledky. Nová halířská štola, která svou délkou cca 270 m otevřela celé žilné pásmo, podfárala rozsáhlé povrchové zbytky, možná středověkých prací.
Na štole sv. Antonína Paduánského se pracovalo v letech 1753 a 1754. V dobových zprávách se píše, že „nalezli staré dílo hluboké 22 láter (přibližně 40 metrů), a protože nebyla hned spatřena nadějná žilovina, dílo opustili.“ Štola byla pak nepřístupná více jak 250 let.
Přístup je umožněn do historické dědičné Václavské štoly, hlavního důlního díla na úrovni I. patra dolu Pepř v Horním Studeném a vybraná důlní díla na úrovni I. patra dolu. Celková délka základního prohlídkového okruhu je cca 4 km. Na části prohlídkového okruhu je zřízena lokomotivní přeprava osob. Prohlídka podzemí umožní bezprostřední zážitek a poznání prostředí, které přestavovalo pro celé generace jílovských horníků jejich pracoviště, prostředek obživy a je důkazem jejich technické zručnosti.