Správní území obce Kozmice se rozkládá na jednom katastrálním území Kozmice o výměře 796,13 ha. Ve správním území obce jsou tyto místní části: Kácova Lhota, Kozmice, Rousínov. Žije zde 291 obyvatel (rok 2015).
Kozmice zdědily název od osobního jména Kozma. Vladykové založili roku 1350 v Kozmicích kostel sv. Jakuba, odtud také pochází první zmínka o obci, dále v obci založili tvrz. O tvrzi jsou první písemné prameny z roku 1454. Roku 1965 byl tento objekt prohlášen za kulturní památku.
Podací právo nad Kozmicemi měl v letech 1358–1409 rod Přísňáků, vlastnící také obec Teplýšovice a dnes již zaniklou vesničku Mrchojedy. Po smrti Přísňákově obec získal Václav z Kozmic, v letech 1408–1413 místopísař desek zemských. Petr z Kozmic pomáhal roku 1448 jako přívrženec Jiříka z Poděbrad při dobývání Prahy. Kvůli jeho oddanosti králi Jiřímu byla tvrz přívrženci Zdeňka ze Šternberka spálena a vypleněna. Dnes lidé nazývají celé tvrziště "Vala" nebo "Na Valech". Kozmice byly připojeny ke konopišťskému panství. O tři století později se z kroniky můžeme dočíst o panské hospodě, která stávala naproti kostelu, a v níž se roku 1775 připravovalo selské povstání proti robotě na konopišťském panství. Jeden z účastníků povstání – Jakub Hanibal z Kozmic – byl u Konopiště zastřelen a několik dalších bylo po nezdařilém povstání vězněno. Původní budova panské hospody stále stojí a od roku 1965 je na ní umístěna pamětní deska.
Škola v obci Kozmice
Pravděpodobně již v roce 1350 za císaře Karla IV. se v Kozmicích nacházela škola tzv. farní. Ve válkách však zanikla a byla znovu otevřena při znovuzřízení fary v roce 1787. Teprve roku 1790 byla postavena budova školy "Na Valech". Předtím učitel cvičil žáky tak, že chodili denně od domu k domu. V letech 1826 a 1827 byla vystavěna nová škola na zahrádce před okny školy staré. Místo staré školní budovy bylo postaveno hospodářské stavení. Roku 1828 tvořily školní obec tyto vesnice: Kozmice, Kácova Lhota, Vlkov, Soběhrdy, Velké Žíňany, Rousínov, Bělčice a Tatouňovice. V roce 1931 bylo při škole založeno rodičovské sdružení. V obci byla otevřena měšťanská škola, kde se nacházely dvě učebny a další dvě třídy byly v budově fary. Při měšťanské škole byla zřízena také mateřská škola dne 1. května 1947. Spojením národní a střední školy vznikla jedna osmiletá střední škola v roce 1953. O tři roky později proběhla rozsáhlá rekonstrukce školní budovy. V roce 1965 se zavedlo 9 tříd školní docházky a tato škola byla nejmenší školou tohoto typu v okrese. Škola zanikla v polovině 80. let minulého století. Po dlouhé odmlce začala obec s přestavbou budovy s cílem znovuobnovit školní zařízení, což se však nepodařilo.
Kostel svatého Jakuba Většího
Je dominantou obce, připomínaný je v 2. polovině 14. století. Stojí na uměle vyvýšeném místě přibližně ve středu obce a je spolu s farou obehnán zdí. Celý kostel je barokně upraven a jen omezeně se uplatňují starší (gotické) detaily. Jsou to především tři úzká okénka presbytáře či zazděný severní vstupní portál, odhalený zřejmě až při pozdější opravě. Hlavní oltář byl převezen v roce 1788 ze zrušeného kostela sv. Karla Boromejského v Praze a roku 1866 byly v kostele postaveny varhany. K původně gotickému presbytáři byla přistavěna roku 1819 věž a opatřena dvěma zvony. První z nich, který je 1,59 m vysoký a má 73 cm v průměru, nese trojřádkový nápis se jmény lidí, kteří se finančně podíleli na jeho výrobě, a letopočet ANNO 1659. Druhý, který je 51 cm vysoký a má 62 cm v průměru, nese starý nečitelný gotický nápis. Roku 1943 byl Němci odebrán velký zvon sv. Václav. Malý zvon umíráček, který byl uložen v Praze, byl roku 1945 přivezen zpět.