Dopravní napojení je vždy jedním z rozhodujících prvků prosperity a rozvojového potenciálu území. Region leží v ose hlavního mezinárodního silničního a železničního koridoru E55, procházejícího ČR ve směru sever-jih. Mezinárodní tah je veden po silnici I/3. V kolejové dopravě je tah zajišťován IV. tranzitním koridorem - celostátní železniční tratí č. 221, 220. Severovýchodní část regionu je obsluhována druhým hlavním mezinárodním tahem E50 - dálnicí D1, se čtyřmi dálničními křižovatkami na území regionu.
Na tyto trasy je navázána síť silnic I. - III. třídy, čtyři regionální trati, veřejné vnitrostátní letiště Vlašim a letiště s mezinárodním provozem v Bystřici - Nesvačilech. Nový vstup do dopravního systému bude znamenat realizace výsledné varianty dálnice D3 (Praha - České Budějovice) a plánovaná přestavba IV. tranzitního železničního koridoru. V regionu je plánována řada záměrů přestavby silniční sítě, jednak s ohledem na zvolenou variantu D3, ale i s potřebou nápravy dopravních závad (obchvaty, nevhodné křižovatky, mosty ve špatném stavu, liniové a bodové dopravní závady atd.).
Na tuto nadřazenou komunikační síť je navázána poměrně hustá síť místních komunikací, umožňující obsluhu území. Místní komunikace vykazují horší stavebně-technický stav. Zde je náprava v pravomoci obcí, je však limitována finančními prostředky. Špatný stav místních a účelových komunikací v území přímo ohrožuje rozvoj regionu, zvláště jeho odlehlejších oblastí. Hromadná doprava je totiž provozována hustšími spoji po hlavních dopravních trasách, a odlehlejší oblasti jsou obslouženy pouze omezeně tak, aby se děti dostaly do škol a aby byla pokryta pouze základním způsobem vyjížďka za prací. Podíl individuální automobilové dopravy oproti hromadné stále vzrůstá. V těchto oblastech, které leží i mimo dosah železniční trati, je doprava osobními auty téměř nezbytností - dojíždí se za prací, za vzděláním, za občanskou vybaveností, za kulturou. Jak vyplývá z dotazníkového šetření, občané řadí opravu místních komunikací mezi prioritní životně důležité akce.
Dopravní obsluha regionu není vyvážená - západní část podél silnice I/3 a severovýchodní část podél D1 jsou obslouženy velmi dobře, střední a jižní partie jsou dopravně hůře dostupné. Dopravní obsluha vždy ovlivňuje prosperitu území a i zde lze říci, že vzdálenější hůře dostupné oblasti regionu zaostávají. Pro rozvoj turismu by bylo možné více využít regionální trati procházející územím. Rovněž cyklistická doprava a cestní síť pro pěší je důležitá pro rozvoj cestovního ruchu. V poslední době se rozvíjí v regionu síť cyklotras, pěší cesty jsou s ohledem na složité majetkoprávní vztahy rozvíjeny méně. Součástí strategie regionu proto bude i vypracování generelu cestní sítě, účelově členěné pro pěší, cyklistiku, koně, včetně nástupních bodů na tuto cestní síť a návaznost na širší okolí.
K tomuto příspěvku nemáme žádnou související fotografii. Budeme rádi, když ji sem přidáte.