Koeficient ekologické stability
Územní systém ekologické stability je podle zákona č. 114/1992 Sb., § 3 vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Orientační přehled o ekologické úrovni území udává koeficient ekologické stability. Koeficient ekologické stability vyjadřuje poměr ekologicky stabilních krajinných prvků a prvkům ekologicky nestabilním. Zde činí KES 0,76 - jedná se o krajinu, která se pohybuje na hranici mezi krajinou antropogenní a harmonickou.
Regionem prochází severně a severovýchodně, zčásti mimo řešené území, zčásti v řešeném území, nadregionální biokoridor vedený po toku řeky Sázavy. Jihozápadně zcela mimo řešené území prochází nadregionální biokoridor Cunkovský hřbet. Mezi těmito nadregionálními biokoridory jsou trasovány, ve směru od jihu k severovýchodu přes řešené území, regionální biokoridory, většinou po toku významnějších potoků a přes lesní masivy. Jedná se o biokoridory složené. Do nadregionálních i regionálních biokoridorů jsou vložena biocentra. Tato síť je pak doplněna lokálními systémy. Převážná část prvků regionálních i lokálních systémů ekologické stability je ve funkčním nebo částečně funkčním stavu. Lokální biokoridory a biocentra jsou vymezena v úrovni generelů a plánů v celém území.
Přidej fotografiiSouvisející fotografie
K tomuto příspěvku nemáme žádnou související fotografii. Budeme rádi, když ji sem přidáte.
Zpět